Podpora zahraničními organizacemi je pro děti v Ugandě zásadní. Školní docházku mají sice povinnou, komplikuje ji ale řada faktorů

Sirotků V Ugandě se sice často někdo z příbuzenstva, vesnice nebo církve ujme, ale na vzdělání nemají mnohdy dostatek prostředků. Přitom podpora sirotků nebo chudých dětí pro lepší život a následných vzdělání je tolik důležitá. 

„V Ugandě je bezplatná povinná školní docházka na základní školu, ale v té škole se děti skoro nic nenaučí,“ říká Karel Váňa, který začal chlapce v Ugandě přes neziskovou organizaci Bwindi Orphans podporovat před několika lety. Neschopnost dětí ze vzdělávacího systému něco získat, ovlivňuje několik faktorů. „Ty děti za prvé neumí anglicky a za druhé i pedagogové na těch státních školách mají takovou trošičku nižší úroveň, protože ti, kteří mají vyšší, tak si jdou vydělávat jinak,“ upřesňuje.

Školy v Ugandě navíc nejsou připravené na takové množství dětí, takže nejsou výjimky, že ve třídě je i 200 nebo 250 dětí. Pro ně nemají školy dostatek lavic. Vzdělání je sice zdarma, ale pro rodinu přesto představuje vysoké náklady. „Děti do školy mohou chodit, ale musí si pořídit uniformu, protože musí mít školní uniformu, musí si pořídit nějaké sešity, propisky, protože nemají učebnice. A pokud neumí anglicky, tak nemají prakticky, co by si vlastně i psali. Takže v těch státních školách je to poměrně tristní,“ dodává Karel Váňa.

Jak peníze od českých podporovatelů pomáhají dětem v Ugandě? Poslechněte si celý rozhovor.