Památková zóna v Chotěboři zahrnuje rodinné domy, ale významnější stavby ne. Město to chce změnit

Ulici Za Vlasárnou v Chotěboři lemují klasické rodinné domy, které vypadají podobně. Mezi těmi nalevo a napravo je ovšem jeden významný rozdíl. Zatímco domy nalevo leží v památkové zóně, domy napravo už ne.

S nerovnými podmínkami například při stavebních úpravách se setkal pan Pavel. „Chtěl jsem třeba fotovoltaiku, to mi to zakázali. No, se vším jsou problémy a přitom sousedé naproti to řešit nemusí,“ říká.

Podobných paradoxů je v Chotěboři víc. Zatímco rodinné domky jsou chráněné, významnější stavby naopak ne. „Nádherné budovy jako naše kino nebo stará budova gymnázia tam nejsou. Je tady také velmi známá vila Jiřího z Poděbrad a není prohlášena za památku. Bývalí majitelé ji prodali a my vlastně nevíme, co by se s ní mohlo stát,“ připomíná starosta Chotěboře za ODS Ondřej Kozub.

To, že současná památková zóna zahrnuje mnoho rodinných domů a řadovek, zatímco hodnotné stavby zůstávají mimo, může podle něj nejen uškodit dobové architektuře. Obává se hlavně vylidňování města. „Lidé si radši postaví barák na konci Chotěboře, než aby řešili opravu domu v centru, a to není dobře,“ připomíná.

S ministerstvem kultury už začala chotěbořská radnice jednat. Sama přišla s návrhem, jak by šlo památkovou zónu změnit. V podstatě by obepínala domy poblíž náměstí, areál zámku a vyřadila nyní spornou domovní zástavbu, kdy v podstatě záleží jen na tom, kdo bydlí na které straně silnice. Naopak by do pásma chtěla zařadit budovu gymnázia, knihovny či známé vily.

O zmenšení památkové zóny žádají podle ministerstva tři až čtyři města ročně. „V poslední době nebyly prokázány u posuzovaných území ztráty hodnot, pro které bylo konkrétní území za památkovou zónu prohlášeno,“ uvádí mluvčí ministerstva Ivana Awwadová. S plánem na zmenšení zóny tedy v posledních letech žadatelé neuspěli.

V Chotěboři přesto doufají, že to podaří, už kvůli snaze města ochránit významné stavby.