Oranžerie zámku ve Světlé nad Sázavou se vrací do 19. století. Čeká i na nové rostliny

Zámek připomíná život původních majitelů a v neposlední řadě i umění sklářských mistrů. Rekonstrukcí prošla i vzácná zámecká oranžerie, velký skleník s litinovou konstrukcí.

„Skleník vznikl v devatenáctém století, pan hrabě zaúkoloval architekta, aby vyboural barokní křídlo a vsadil oranžerii,“ popisuje vznik velkého skleníku s litinovou konstrukcí majitelka zámku Helena Degerme.

František Josef hrabě Salm-Reifferscheidt vlastnil hutě, použití litiny bylo tedy logické. Oranžerie je přes schodiště průchozí z empírového do barokního křídla. Hlavní vchod do skleníku je ze zámeckého nádvoří.

Do kašny teče voda samospádem z parkového jezírka

Součástí oranžerie je i umělá jeskyně grotta s kašnou. „Od doby vzniku oranžerie teče samospádem voda z parku,“ říká majitelka zámku s tím, že v zimních mrazech se v jeskyni tvoří rampouchy, přes které voda stále protéká. „Je to fantastická věc,“ dodává nadšeně.

Rekonstrukce skleníku byla velmi náročná a zahrnovala výměnu veškerých skleněných tabulek a odstranění několika nátěrů na litinové konstrukci. „Skleník byl naposledy opravený před padesáti lety,“ říká Helena Degerme, a dodává, že bylo nutné strhnout i omítky s betonovým nátěrem, a nahradit je prodyšnými. „Vrátili jsme to do původního stavu,“ dodává majitelka zámku.

S osázením oranžerie mohou pomoci pěstitelé z Vysočiny

Během rekonstrukce ale bylo nutné odstranit většinu rostlin, které byly poškozené a nemocné. Zůstal vysoký kávovník, citronečník trojlistý a fíkovník. „Sbíráme každý rok hodně fíků,“ říká s úsměvem Helena Degerme.

O novém osazení oranžerie samozřejmě jedná s odborníky, ale rády by požádala o pomoc i širokou veřejnost. „Byla bych ráda, kdy by byli pěstitelé, kteří mají mrazuvzdorné odrůdy, s radostí ty dary přijmeme,“ říká s tím, že uvítají i osobní pomoc. Důležité ale je, aby to byly odrůdy, které vydrží i v nižších teplotách. Rozměrný skleník totiž není možné vytápět.