Okraj průmyslové zóny v Chotěboři patří přírodě. V tůních žije i přísně chráněný čolek
Na okraji Chotěboře na Vysočině, v podstatě těsně vedle její průmyslové zóny leží u silnice zajímavý kousek přírody. Ještě nedávno to byla zarostlá skládka odpadu, kam se člověk bál vkročit. Dnes je tu háj plný tůní, kde žijí chráněná zvířata. Ani byste neřekli, že toto místo není dílem přírody.
Lokalitu, která je na turistické mapě označená jako rašeliniště, dřív lidé nazývali Na Americe. „Prý to připomínalo divoký západ lidem, kteří odešli do Ameriky za prací, a pak se sem vraceli,“ vysvětluje učitelka chotěbořského gymnázia Eva Jirsová. V polovině 19. století stávala na tomto místě cihelna a po těžbě jílu tam zůstaly terénní nerovnosti, které později zaplavila voda. Což znamená, že tůňky nejsou vyloženě dílem přírody, ale příroda si je stejně přizpůsobila a osídlila.
Postupem času se vlhký háj stal skládkou odpadu. Leží totiž těsně u silnice z Chotěboře do Ždírce nad Doubravou a na okraji města, kde už nejsou obytné domy. Dnes je ale lokalita vyčištěná a žádný nový odpad nepřibývá.
Obrovskou zásluhu na tom mají studenti zdejšího gymnázia, kteří dali s podporou ochránců přírody okolí tůní do pořádku. „Vykáceli jsme některé stromy, keře a prosvětlilo se to, a potom přišel nápad, že by bylo dobré, kdyby bylo možné tou lokalitou projít,“ říká učitelka Eva Jirsová. Nápad hned následovaly činy a dnes jsou tůně propojené lávkami z klád a člověk rašeliništěm projde suchou nohou.
Významnou součástí tůní jsou jejich živí obyvatelé. „Jsou tady hlavně obojživelníci. Nejdůležitější je kriticky ohrožený čolek velký. Potom je to čolek obecný, čolek horský, rosnička, skokani a další druhy,“ vyjmenovává Eva Jirsová.
Ochránci přírody obyvatele tůní pravidelně monitorují a mohou jejich přítomnost potvrdit. Běžný návštěvník by ale musel mít velké štěstí, aby narazil třeba právě na čolka velkého. Rosničku by ale zahlédnout mohl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média