Oheň je nutné pořádně uhasit, může vzplanout i po několika dnech!

Předepsanou vzdálenost bychom měli dodržovat i na soukromém pozemku - na zahrádkách. Pokud je ohniště k lesu blíže, raději jej přestěhujme. Při vzniku případného požáru bychom se mohli vystavit postihu. Jsou ale i místa přímo v lese, která jsou pro rozdělání ohně určená, ale tam musí být velká opatrnost.

Ohniště bychom neměli nechat ani chvíli bez dozoru a jak potvrzuje Petra Musilová, nenechat u ohně pobíhat bez dozoru psy nebo děti. Na co se možná v mnoha případech zapomíná je brát si s sebou k ohni i dostatečné množství vody na případné uhašení. „Oheň se při velkém větru nesmí rozdělávat vůbec,“ připomíná Petra Musilová.

Oheň nezapalujeme benzínem nebo naftou, protože jsou vysoce hořlavé a mohou způsobit požár. Hašení ohně by mělo podle mluvčí hasičů být důkladné: „Dostatečně prolijeme oheň vodou a přesvědčíme se o tom, že dohořel, a že nemůže odlétnout jiskra. Pokud vyhrabáváme uhlíky, nedáváme je do plastových nádob, vždy jen do kovových!“

Oheň by neměl být rozdělán na lesním podloží, na tzv. lesní hrabance. Skrze ni se oheň může šířit pod úrovní terénu a vyskočit i po dvou dnech někde úplně jinde. „Pro hasiče je hašení takového požáru velmi komplikované,“ uvádí Petra Musilová.
Jak se zachovat, když na člověku chytne oblečení? „Pokud nemáme vodu, je důležité neběžet, protože vítr podporuje hoření, zastavit se, dále zakrýt si oči a začít válet sudy. Někdo poblíž by na nás měl hodit deku nebo oblečení, ale ne z umělých vláken,“ varuje.

Petra Musilová také doporučuje každé pálení ohně hasičům hlásit, je to velmi snadné: „Na stránkách HZS je jednoduchý formulář, který se dá vyplnit, nebo zatelefonovat přímo k hasičům. Když pak někdo zavolá, že hoří, hasiči mohou zkontrolovat, že oheň je nahlášen a zabrání se pak zbytečným výjezdům.“