Odlesnění vrcholů skal u Křižánek by mohlo usnadnit návrat sokolů

24. září 2013

Odlesnění skal ve Žďárských vrších by prý usnadnilo návrat sokola stěhovavého|foto:Petr Hladík

V Křižánkách bude dnes tématem číslo jedna odlesnění skalních dominant v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. S nápadem odkrýt pohled na vybrané skály a umožnit tam návrat například sokola stěhovavého, přišli ochranáři. Spustili anketu, ve které se k nim souhlasně připojila většina hlasujících. Lesníci už ale tak nadšení nejsou.

V Křižánkách na Žďársku dnes ekologové s veřejností proberou odlesnění skal ve Žďárských vrších. Navazují tak na anketu, kterou koncem května spustili na webových stránkách chráněné krajinné oblasti.

Pro odkrytí vybraných skalních dominant, například Bílé skály u Křižánek a Malinské skály u Blatin, kliklo na webu chráněné krajinné oblasti na ano 553 ze 780 hlasujících. Ochránci dávají dohromady dokumenty, které ukazují, jak se krajina ve Žďárských vrších postupně vyvíjela.

Například ještě v první polovině minulého století jste na dálku ještě skalní dominanty mohli pozorovat, dnes už jsou zarostlé, a to převážně smrkovým porostem.

A protože přírodovědci pozorují návrat zvláště chráněného sokola stěhovavého do české přírody, přejí si jeho zahnízdění také na Vysočině, říká přírodovědec Jaromír Čejka:

Sokol stěhovavý|foto: U.S. Fish & Wildlife Service

„Dochází k návratům na historická hnízdiště a byť zatím to Českomoravská vrchovina nebyla, tak jsou zde z poměrně nedávné doby lokality, kde sokol stěhovavý hnízdil. A k nim patří rulová skalní města na hřebenech Žďárských vrchů.“

Lesníci ale mají z kácení strach, říká vedoucí životního prostředí žďárské radnice Jaroslav Doubek:

„Když vykácíme 50 metrů kolem skal, tak pustíme vítr do okolních porostů a následkem může být rozvrat porostů ve vrcholových partiích v důsledku působní větru. Otevřou se porostní stěny, následně tam nalítne samozřejmě kůrovec a vzniknou další škody. A my bychom si nepřáli, aby to dopadlo jako na Šumavě, takže jsme z tohoto pohledu opatrní.“

Aby mohl sokol zahnízdit, potřebuje klid. Vzhledem k turistickému ruchu by musel být k vybraným skalám, pokud by se tam skutečně usadil, v době hnízdění přísný zákaz vstupu. K diskuzi je také dopad odlesnění na ty druhy živočichů, kterým právě tento porost vyhovuje a přizpůsobili se mu.