Od mšic na zahradě mohou pomoci škvoři. Přilákáme je pomocí škvorovníků
Od mšic na zahradě mohou pomoci škvoři. Přilákáme je pomocí škvorovníků
Postrachem úrody v našich sadech a zahradách jsou různí škůdci. Velmi populární je dnes přírodní způsob jejich hubení. To znamená, že na ně nasadíme jejich přirozené predátory. Jak ale přilákat třeba škvory? Řešením by mohl být škvorovník.
Škvor je hmyz, který je opředený mýty o prokousávání ušních bubínků. Na Vysočině se mu také říká ušák. Zajímavé je, že ucho má často v názvu i v zahraničí. „Ne, že by škvoři nevyhledávali temná místa, ale nikdy se údajně nestalo, že by někomu prokousl ušní bubínek,“ říká s úsměvem keramička Hana Hikešová a dodává, že škvor je pro naše zahrady velkým pomocníkem. „Jsou specializovaní na požírání hmyzu, jako jsou třeba mšice, vlnatky, svilušky a jejich vajíčka.“
Škvoři před škůdci ochraňují hlavně ovocné stromy, ale například i různé druhy zeleniny. Hana Hikešová ve své keramické dílně vyrábí škvoří domečky, které jsou dlouhé necelých patnáct centimetrů a mají tvar slzy s otvorem na boku širší části. Ve špičce je možné protáhnout provázek, kterým se nádobka připevní ke kmeni stromu. Do otvoru je pak třeba vložit seno. Škvoři si pak své nové útočiště přirozeně najdou. „Jsou obrovsky pohybliví, pořád hledají útočiště,“ říká keramička.
Hana Hikešová nádobky vyrobila ze šamotové hlíny, která zajistí, že se hmyz uvnitř v létě nepřehřeje. Jako škvorovník je ale podle ní možné použít i menší keramický květináč. Do jeho výroby je pak možné zapojit i děti.
Pokud potřebujeme zbavit škůdců zeleninu nebo byliny, je vhodné škvorovník zavěsit na kolík, který zapíchneme do záhonu. „Uvidíme, že do několika dnů nám bude populace mšic mizet,“ říká Hana Hikešová, která se o tom přesvědčila na vlastním bylinkovém záhonu.
V hlavní sezóně se ve škvořím domečku mohou usadit desítky i více škvorů. Ve velkém množství už pak mohou na zahradě začít škodit. Není ale nic jednoduššího, než nádobku se škvory vyklepnout někde v přírodě mimo zahradu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
