Obyvatelé Okříšek udržují kontakt s italským partnerským městem díky videopozdravům
Moderní technologie dovolují přátelům i v době, kdy jsou uzavřené hranice, neztratit kontakt. Dál tak pokračuje například partnerství Okříšek a italského San Pier d'Isonzo.
Srdečné pozdravy a slova podpory si vyměnili formou videopozdravů.
„Oni přijeli k nám, druhý rok my k nim. Ty první návštěvy byla samospráva, potom děti, zástupci spolků,“ vzpomíná na počátky partnerství se San Pier d'Isonzo starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý. Sahají až do roku 2000. Kontakty po výměně italského vedení obce na čas ustaly, ale nedávno se Italové opět ozvali, a právě letos na jaře se mělo uskutečnit osobní setkání.
Pivečko a tureček byla první česká slova, která se Italové naučili
Koronavirus plány zhatil, kontakty ale nepřerušil. Italové poslali videopozdravy. Jeden z nich byl dokonce v češtině. „To byl kolega, který byl hned na začátku té spolupráce, ten trochu pochytil. Jezdil sem nejen oficiálně, ale i jako za kamarády,“ vysvětluje Zdeněk Ryšavý, a vzpomíná, na úsměvné okamžiky italských návštěv. „To bylo jedno z prvních českých slov, která se naučili: pivečko a tureček. Pro ně totiž turek, jako káva je naprosto neznámý, ale strašně si to oblíbili,“ směje se starosta Okříšek.
Pozdravy připojily i pracovnice mateřské školy a domu s pečovatelskou službou
Česká strana na oplátku poslala své pozdravy v italštině. „Pracoval jsem kdysi v BOPO Třebíč, měli jsme spoustu firem italských, tak jsem se základy naučil,“ vysvětluje svou italštinu Zdeněk Ryšavý. Pozdravy ale přidaly i pracovnice okříšské mateřské školy a domu s pečovatelskou službou.
Související
-
Tutto andrà bene – všechno bude dobré. Italové ani ve špatné době neztrácejí naději
O Itálii, zejména o jejím severu, slyšíme v posledních týdnech akorát mrazivá čísla – počty nově nakažených a počty zemřelých.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.