Obce se obávají pokut za netříděný odpad. Limity jsou podle nich nereálné

Pokud kvótu nesplní, hrozí jim pokuta až 200 tisíc korun. Starostové ale varují, že požadovaná čísla jsou mimo realitu.

Podle dat ministerstva životního prostředí se v minulých letech dařilo vytřídit jen něco málo přes 40 procent komunálního odpadu. A to je problém, zákon o odpadech totiž v roce 2025 vyžaduje výrazně vyšší podíl. Mluvčí ministerstva Veronika Krejčí upozořňuje, že pravidla platí plošně a nepřipouští žádné výjimky.

Čtěte také

Polná zvažuje referendum o výstavbě větrných elektráren. O projektu pochybují obyvatelé, kteří proti ní sepisují petici

Třídící linky tak v některých regionech zažívají nárůst množství odpadu. Například u Pacova na Pelhřimovsku pracovníci firmy Sompo ukazují, jak systém separace funguje v praxi, od pásu až po lis. Zvýšený tlak na výsledky ale pociťují zejména samosprávy.

„Za loňský rok máme předběžně vytříděno 47 procent. Třináct nám chybí. Zavedli jsme separaci dřeva, píšu o tom i do obecního zpravodaje,“ říká starosta Police na Třebíčsku Karel Vondráček. Dodává, že se problematika řeší na každém jednání zastupitelstva. Pokud by pokuta opravdu přišla, mohlo by se to odrazit i na výši poplatků pro občany. V Polici se nyní platí 800 korun za osobu ročně.

Další komplikací je výpočet samotného podílu vytříděného odpadu. Do statistik se totiž nezapočívává bioodpad, z domácího kompostování. A to přesto, že obce v minulých letech rozdaly tisíce kompostérů právě s cílem snížit množství odpadu ve sběrných kontejnerech.

„Občané sice předcházejí vzniku odpadu, ale do oficiálních čísel se to nepočítá,“ stěžuje si starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý.

Za pět let se hranice má opět zvýšit, z nynějšíh 60 na 65 procent. Přestože nové požadavky představují pro obce nemalou výzvu, jejich smysl je z ekologického hlediska důležitý. Vyšší míra třídění odpadu přispívá ke snižování množství skládkovaného odpadu.