Nulové poplatky za svoz odpadu nejsou pro lidi motivační, nehledí potom na jeho množství
Poplatky za likvidaci odpadů mnoho měst nejenom na Vysočině zvyšuje. Lidé si často myslí, že jde jenom o poplatek za černou popelnici na směsný odpad, ale není to tak. Poplatek, který od nich obec vybírá, je za celý systém, který obec zajišťuje. Tedy i za nádoby na třídění, za sběrné dvory, velkoobjemové svozy a všechny ostatní složky, které obce poskytují.
I na Vysočině jsou taková města a obce, která poplatek za svoz odpadu od lidí nevybírají. „Já to nepovažuji za správné, protože pak si to ty obce kompenzují něčím jiným, zvýšenou daní, příjmem z hazardu nebo něčím jiným. A lidi vlastně nemají tu představu, kolik ty odpady stojí,“ říká vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková. „A protože je naším cílem to množství odpadu snižovat, tak potřebujeme lidi motivovat, aby jim záleželo na tom, kolik odpadu produkují,“ dodává.
Města a obce, které poplatek za odpad nevybírají, se často setkávají s tím, že lidem na množství vyprodukovaného odpadu nezáleží. Příkladem je město Most, kde měli nulový poplatek 16 let, ale od příštího roku ho znovu zavádějí.
Umíme odpad správně třídit? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
