Nová prohlídková trasa na žďárském zámku ukazuje, jak těžkou práci měl každý zámecký hospodář
Ke každému panskému sídlu, zámku nebo v minulosti ke klášteru patřívalo i velké hospodářství.
Často šlo o obrovské pozemky s lesy, rybníky, mlýny nebo pivovary, které měl na starosti hospodář. Na každém panství či zámku to byl někdo jiný. Například ve Žďáře nad Sázavou byl v dobách kláštera hospodářem opat, později úředníci moravské náboženské společnosti, v dobách majitele Vratislava z Mitrovic znovu úředníci a nakonec rodina Kinských.
Rok 1252
Průvodkyně Marie Dobrovolná se na hrázi Konventského rybníka při pohledu na krajinu vrací až do úplných začátků zámku: „V roce 1252 sem přišlo 12 cisterciáckých mnichů, přišli do neobydlené, zalesněné, močálovité krajiny, kterou si museli zkulturnit, a tím, že káceli lesy, nám v krajině vytvořili otisk, který se uchoval až do dnešních dnů.“
Při prohlídce trasy Po stopách zámeckého hospodáře se často zdůrazňuje důležitost vody, která klášter obklopovala a byla mnohostranně využívána. Například v místech, kde je dnes obchod se suvenýry, býval klášterní pivovar.
Pivovar a opat Vejmluva
Historik Tomáš Pleva ukazuje průduch ve stropě. „Tady se zakládaly ohně a nahoře byla sušárna ječmene nebo jiné suroviny pro výrobu piva.“ Sušárna je unikátem díky tomu, v jakém stavu je dochovaná.
Voda hrála roli i při chovu ryb, návštěvník si prohlédne sádky, připomene se mlýn a prohlídka pokračuje do prostor prelatury a připomínkou opata Václava Vejmluvy, který začal v poměrně mladém věku: „Nastoupil jako třicetiletý a vedl to tady až do konce života.“ Prelatura fungovala v 18. století jako sídlo nejen pro něj samotného, ale především jako kancelářská budova pro preláty, převora a všechny, kdo spravovali celé hospodářství.
Portréty nejvýznamnějších osobností z historie zámku jsou na trase také vystaveny, včetně posledních dvou párů rodiny Kinských Zdenka Radslava Kinského s chotí Eleonorou Clam-Gallasovou a jeho syna Radslava Kinského s chotí Thamarou Amilakvari.
Jak náročná byla práce hospodáře, který musel mít všechno vyčísleno do poslední zlatky, si mohou návštěvníci vyzkoušet v poslední místnosti na trase. Na velkém archu papíru s hromadou pastelek a modely kostelů, vesnic, alejí, klášterů nebo pivovarů si po počátečním zdráhání každý nakonec s nadšením zkusí založit klášter, rybník a rozmístit jednotlivé části hospodářství do krajiny. Trasa, která bude v příštích týdnech přístupná po předchozí domluvě, pak končí na čtvrtém zámeckém nádvoří u koníren.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.