Plameňáci mráz zvládnou, voda je pro ně větší riziko. Jak zvířata v Zoo Jihlava přečkávají zimu
Zima je v plném proudu a v Zoo Jihlava se řeší, která zvířata zůstávají venku a která už musí do tepla. Zatímco některé druhy jsou schované v teple, jiné chlad bez problémů zvládají. Překvapivě odolní jsou třeba plameňáci.
Na první pohled působí plameňáci křehce, ale mrazivé počasí jim podle ředitele Zoo Jihlava Jana Vašáka většinou nevadí. Suchý mráz zvládají poměrně dobře, klidně i kolem minus dvaceti stupňů. Problém nejsou ani jejich nohy.
Plameňáci mají v nohách přirozený systém tepelné výměny. Žíla, která odvádí krev zpět k srdci, těsně obepíná tepnu, takže dochází k efektivnímu zahřívání. Díky tomu jsou tito ptáci na chlad mnohem odolnější, než by se mohlo zdát. Navíc jim pobyt venku prospívá i hygienicky – běhání po sněhu pomáhá očistit nohy od trusu.
Největší riziko ale nepředstavuje mráz, nýbrž voda a led. „Pokud by šli na zamrzající hladinu, mohou uklouznout, poranit se nebo se dokonce v ledu zachytit. Ostré hrany ledu jim mohou vážně poškodit nohy,“ upozorňuje Vašák. Proto zoo v mrazivých dnech plameňákům zamezuje přístup k laguně pomocí dočasného oplocení.
Jakmile se ale začne prodlužovat den a teploty stoupají, ptáci se opět dostávají k vodě. „Je vidět, že je to stimuluje. Pohybují se ve skupině a typicky ‚vlaječkují‘ hlavami,“ popisuje ředitel zoo.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
