Retro přívěs Kávobárek nabízí Třebíči výběrovou kávu. Majitelka má za sebou zkušenosti ze světa
Na kraji Třebíče v nákupní zóně na parkovišti stojí retro karavan, přívěs, odkud voní výběrová káva. Majitelka Kávobárku, jak jej nazvala, má za sebou zkušenosti ze zahraničí i z kamenných kaváren z nedalekého Brna.
Alena Svobodová se účastnila i prestižní soutěže Barista roku, kde skončila v roce 2022 na bronzovém 3. místě. Po návratu ze zahraničních pracovních pobytů se rozhodla přiblížit kvalitní kávu lidem ve svém rodném městě.
„Tady ten karavan, ten přívěs je z nějakého roku 1970 a já mám právě ráda retro věci. Líbil se mi vzhledově, byl v zachovalém stavu, ideální na tady to podnikání,“ vzpomíná majitelka na počátky svého Kávobárku, který si nechala uvnitř upravit na míru. Tak aby byl prakticky zařízený a při přípravě kávy se v něm dobře. „Máme výběrovou kávu, kterou bereme z různých pražíren, různé druhy. Rádi dáváme na mlýnek něco, co tady v Třebíči ještě nebylo, takže je to hodně pestré. Dnes například „daily mix“, což je směs kávy z Etiopie a Brazílie, a proto je ovocná i čokoládová zároveň,“ přibližuje Alena Svobodová.
Při přípravě syčí pára, vrčí mlýnek na kávový zrna a pípají stopky. „Správně by se každé espresso mělo měřit. Takže já měřím a vážím tři aspekty. Kolik kávy dávám do páky, kolik mililitrů vody mi vyjede ven a ještě stopuju čas,“ vysvětluje nad šálkem zkušená baristka. Zkušenosti sbírá od patnácti let, kdy začala studovat hotelovou školu v Třebíči, a kde ji nejvíce zaujala právě káva. Po studiu odešla do Brna, kde pracovala postupně v několika výběrových kavárnách a za další čtyři roky se odebrala do zahraničí.
„V Řecku na ostrově Kos nehledali jenom baristu, ale i barmanku. To byla velká zkušenost, musela jsem při jedné objednávce dělat drink i kávu, to chtělo rozvrhnout,“ vzpomíná. Další zkušenosti nabrala v irském Dublinu, než se nakonec vrátila zpátky do České republiky. Zákazníci kávu oceňují, někdy si berou kávu s sebou, jindy mohou posedět u Kávobárku v malé předzahrádce. „Povídáme si a je to takové přátelské. My jsme tady už celoročně, a za chvíli to bude rok,“ usmívá se Alena Svobodová, která chválí i všechny své brigádnice. „Hlavně je to baví stejně jako mě, a to je to nejdůležitější.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
