Nezapochybovala jsem o tom, čím budu, říká dcera architekta Bedřicha Rozehnala

4. únor 2020

Svými vzpomínkami přispěla do knihy o historii nemocnice v Novém Městě na Moravě. Kniha se jmenuje 80 let jsme vám nablízku aneb Příběh novoměstské nemocnice.

Eva Rozehnalová, dcera Bedřicha Rozehnala, přijela na sklonku roku 2019 knihu do Nového Města pokřtít. Její otec je totiž autorem architektonického návrhu. Dáša Kubíková ji pozvala do Dobrého dopoledne.

Nemocnice navrhoval pro svou první lásku

Nemocnice na Vysočině není jediná, kterou brněnský architekt Bedřich Rozehnal vyprojektoval. Jsou to i nemocnice v Kyjově a Hodoníně, je také autorem dětské nemocnice v Brně i dnešního Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Knihy o dílech Bedřicha Rozehnala

„Tatínek měl v mládí velikou lásku, jmenovala se Maruška, která onemocněla tuberkulózou. Ona bohužel zemřela a u tatínka to zanechalo takovou stopu, že potom začal navrhovat nemocnice, takže navrhl například i nemocnici v Dačicích, první nemocnici, která začala fungovat po válce. Byla jsem se tam podívat a ta nemocnice stejně jako další tatínkova díla je velmi krásná a dodneška funguje,“ říká hrdě Eva Rozehnalová.

Za minulého režimu byl vězněn

Paní Eva vyrůstala v prostředí, které ani neumožnilo, aby se stala něčím jiným, říká s úsměvem: „Vůbec jsem o tom jinak neuvažovala. Snažila jsem se vždycky, abych rozuměla tomu, co tatínek dělá a nezapochybovala jsem o tom, co budu dál dělat.“

Přesto nebylo dokončení studia pro Evu Rozehnalovou samozřejmostí. V posledním ročníku byl Bedřich Rozehnal zatčen a odsouzen na čtyři roky do vězení. Záminku komunistického režimu pro uvěznění už si nepamatuje: „Bylo to tak bolestné, že na to nechci ani vzpomínat,“ říká paní Eva.

Díky přátelům, kteří neustále apelovali u tehdejšího prezidenta republiky, jejího tatínka po dvou a půl letech pustili. Na co ale architektka nezapomněla, to je její první pracovní pozice.

„Nesměla jsem pracovat ve velkém městě ani ve velké firmě, tak jsem byla poslána do Jihlavy a moje první zakázka byly pánské veřejné záchodky v Lomnici u Tišnova,“ vzpomíná se smíchem.

Autorka mnoha urbanistických celků, domů, SOS dětské vesničky v Brně-Medlánkách, spolupracovnice Bohuslava Fuchse i jeho syna Kamila se chce také podílet na připravované výstavě Bedřicha Rozehnala v novoměstské Horácké galerii.

Její další vzpomínky si poslechněte v přiloženém audiu.

Spustit audio