Některé potraviny mohou výrazně ovlivňovat účinky léků

26. duben 2017
Dobré odpoledne

Největší audioportál na českém internetu

omega-3 mastné kyseliny v potravinovém doplňku stravy | Foto: CC0 Public domain

Léky vždycky zapíjejte vodou, upozornil v odpolední poradně jihlavský lékárník Petr Skalický

Léky mohou nepříznivě ovlivňovat své účinky nejen mezi sebou, ale taky při nevhodných kombinacích s jídlem. Co nejíst, na který lék, přišel do Poradny Regionu říct lékárník Petr Skalický.

„V případě, že užíváme více léčiv nebo kombinujeme léčivo s nevhodnou potravinou je výhodnější je podávat odděleně. Můžeme si to představit jako jízdu na tobogánu, kdy nejdříve prvního jezdce necháme dojet do cílové stanice a pak startuje další. Optimální rozestup je minimálně hodina, v některých případech dvou až tří. Mléko a mléčné výrobky se u některých antibiotik a chemoterapeutik musí podávat s rozestupem alespoň jedné hodiny, protože minerální látky obsažené v mléce a antibiotikum nebo chemoterapeutikum vytváří nevstřebatelné komplexy, a tím výrazně snižují účinek léčby,“ upozorňuje Petr Skalický.

Na antibiotika nejezte ani kyselé potraviny

„Na žádná antibiotika by se nemělo jíst kyselé. Pravdou je, že u některých chemoterapeutik (mají účinek jako antibiotika) s obsahem sulfonamidů jako je Biseptol nebo Cotrimoxazol, je potřeba dodržovat určitá režimová opatření. Netýká se to pojídání kyselých potravin jako takových, ale potravin nebo léků, které se jako kyselé vylučují do moči a mohou se sulfonamidy tvořit v ledvinách nebo močových cestách nerozpustné krystalky. Uvedu dva nejčastěji užívané, kterými jsou kyselina acetylosalicylová (pozn. acylpyrin, aspirin a jejich kombinace) a kyselina askorbová známá jako vitamin C. U vitaminu C je potřeba zmínit, že kysané zelí, když ho nesníme na posezení kýbl, nám neuškodí, ale spíše mám na mysli doplňky stravy jako mega-céčka, kdy se přebytečný vitamin C vylučuje močí jako kyselina šťavelová a ráda tvoří krystalky,“ vysvětluje host.

Účinnost léků mohou ovlivnit i nápoje

„V současné době je předmětem výzkumu grapefruitová šťáva. Obsahuje glykosidy naringin a bergamotin, které ovlivňují přes složitý enzymový komplex tvořený cytochromy, vstřebávání a odbourávání léčiv. Je předmětem rozsáhlého výzkumu a prokázáno je poměrně výrazné zvýšení účinku léků, které se užívají k regulaci cholesterolu ze skupiny statinů (atorvastatin, simvastatin, fluvastatin, pravastatin a další), blokátorů kalciových kanálů (amlodipin, felodipin, nifedipin, nitrendipin, verapamil), benzodiazepinů a dalších. V případě, že při užívání léků pocítíte nutkání vymačkat si z grepu šťávu, tak ji překonejte nebo se dojděte poradit do lékárny. Látky obsažené v této šťávě mohou výrazně zvýšit účinek podávaného léku,“ upozorňuje host.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.