Neklidné dítě chvalte a mluvte na něj jednoduše! Pomáhá to

„To je tak v roce a půl až dvou letech. Rodiče si najednou všimnou, že jejich dítě je aktivnější než jeho vrstevníci,“ říká Patrícia Kondrlová z Centra pro rodinu Vysočina a uvádí konkrétní situace: „Dítě přebíhá od jedné hračky ke druhé, nedrží se za ruku, když jde s rodiči na procházku. Dokonce nevydrží ani u jídla. Jak ho uklidnit?“

Neběhejte za dítětem se lžičkou

Rodiče i prarodiče neposedným dětem často ustupují právě u jídla. Aby aspoň něco snědlo, pronásledují ho s jogurtem nebo rohlíkem doma i na vycházce. Sociální pracovnice ale radí spíš dítě posadit a udržet jeho pozornost něčím jiným než samotným jídlem.

Patrícia Kondrlová a Marcela Lániková, Centrum pro rodinu Jihlava|foto: Milan Kopecký

„Zkuste ho u stolku namotivovat. Teď jsou různé vychytané židličky, tak ho tam posaďte. Nebo zkuste motivovat oblíbenými hračkami, knížkou. Nebo někteří rodiče u jídla vyprávějí pohádku, zkuste ho tam prostě udržet. Někdy pomůže i nechat ho vyhládnout, samo pak přijde a jídlo sní.“

U předškoláků se objevuje další zádrhel. Neklidné děti nedokážou najít kamarády mezi svými vrstevníky, vybírají si starší nebo naopak výrazně mladší děti. Když už děti chodí do školky, učitelky si většinou všimnou a upozorní rodiče.

Chválit, chválit, chválit

Neposedné děti mohou mít problémy ve škole právě proto, že neudrží dlouho pozornost. Patrícia Kondrlová uklidňuje, že pokud začneme pracovat s dítětem včas, problémy ve škole vůbec mít nemusí: „ Když už to s dětmi řeší v ranějším věku, dá se to zlepšit. Musíme vždycky začít s činností, která ho baví. Nechat ho třeba skládat puzzle, když to má rád, ale trvat na tom, aby to doskládal. A chválit. Pořád chválit, i za snahu.“

Sociální pracovnice uvádí další situace, které rodič neklidného dítěte často zažívá: „Děti nechtějí na nákupy, zlobí na nich. Zkuste je tam nebrat nebo si vzít někoho s sebou, aby nám s dítětem pomohl. Problémy bývají i na hřišti, nechtějí ostatním půjčit hračky nebo si je od nich berou. Někdy i nechtíc ubližují. Choďte na hřiště raději v době, kdy tam nebývá moc dětí, aby hned nevznikal konflikt.“

Žádné složité povely

Dál se vyplácí mluvit na dítě jednoduše. Příliš složité věty a několik úkolů naráz způsobí, že dítě nakonec neudělá nic. „Řekněte: zuj si boty! A teprve, až je zuje, chtějte po něm, ať si vezme bačkory,“ uvádí další příklad ze života Kondrlová.

V rodině s neklidným dítětem je ale třeba, aby všichni dospělí trvali na dodržování pravidel stejně. „Důležité je vysvětlit babičce a dědovi, jak se v konkrétních situacích chovat. Aby dodržovali totéž, co rodiče. I u táty a mámy musí být jednota. Nesmí jeden zakázat a druhý povolit,“ dává na závěr doporučení Patrícia Kondrlová z Centra pro rodinu Vysočina.