Ne každá rodina má doma internet. Jak pomoci se vzděláváním dětem ze znevýhodněného prostředí?

„Zahraniční studie poukazují na to, že je třeba se znevýhodněným žákům a těm, kteří měli již předtím horší studijní výsledky, věnovat ještě intenzivněji a individuálně,“ uvádí David Beňák, ředitel Odboru pro sociální začleňování.

Jak se dá dětem v této situaci pomoci?

„Existuje například sbírka „Učíme online“, díky které se vybírají počítače. Například v Karlovarském kraji se takto vybralo a předalo 16 počítačů konkrétním rodinám. Dále je tu společnost Mironet, která třeba v Žatci nebo v Roudnici nad Labem rozdala 10 počítačů. Sbírky sice nepokryjí celkovou potřebu, ale je skvělé, že existují a fungují. Kromě toho musíme vzít třeba v úvahu potřeby zdravotně postižených dětí, které mají techniku ve škole a teď ji potřebují doma.“

Podle Beňáka je role neziskového sektoru nezastupitelná:

„Neziskový sektor je klíčový, a proto jim poskytujeme veškeré informace. Kromě již uvedeného se stávají prostředníky mezi školou a rodinou, pomáhají například v distribuci zadávaných úkolů.“

Školy se žákům snaží maximálně pomáhat:

„Učitelé ze ZŠ Hornická v Chomutově pravidelně volají do rodin, které nekomunikují, nebo nemají připojení k internetu. Tímto způsobem se jim daří výuku organizovat. Školní asistentky tisknou zadání domácích prací, rodiče jsou nasměrováni na výdej vytištěných materiálů, a když je přinesou vyplněné zpět, dostanou další. Každá škola si to organizuje po svém, záleží na počtu žáků, spádové oblasti, atd. Mimo spádovou oblast je to samozřejmě těžší.“

V zahraničí chystají letní tábory

Výzkumný tým agentury se zabýval dlouhodobými dopady absence na děti ze základních škol. Vycházel ze zahraničních zkušeností. Jedním z doporučení jsou i letní školy.

„Ze zahraniční praxe vyplynulo toto velmi zajímavé doporučení. Jedna věc je řešit pomoc a podporu v průběhu stávajícího času, na druhou stranu je potřeba myslet na to, že se vzdělávací systém od září dostane do běžného stavu a je potřeba dětem pomoci s vyrovnáním rozdílu ve znalostech a dovednostech. V zahraničí proto plánují letní školy, a to formou táborů nebo příměstských táborů. Podle mého bychom o tom měli uvažovat i v České republice. Zejména ve vztahu k rodinám, ve kterých vzdělávání nemohlo proběhnout.“