Muzeum ve Starém Pelhřimově má ve sbírce bibli z roku 1529. Je psaná starou češtinou

Vynález knihtisku patří mezi ty nejdůležitější vynálezy historie. Jen díky němu už knihy neměly cenu menšího panství a mohlo si je dovolit více lidí.

A když se navíc začaly objevovat texty v českém jazyce, to už byl úlný zázrak. V jedné z prvních českých knihtiskáren vznikla i Severýnova bible, kterou do své sbírky získalo Malé muzeum Bible ve Starém Pelhřimově.

"Kralická je mladší, Severýnova je starší. Největší rozdíl je, že Kralická je přeložená z původních jazyků," vysvětluje rozdíl mezi Severýnovou a známější Kralickou biblí ředitel Malého muzea Bible Vladislav Donát. Mezi původní jazyky patřila hebrejština, řečtina a aramejština. Severýnova bible byla přeložená z latiny. Pavel Severýn byl tiskař, který pocházel z Kapí Hory a tiskárnu měl v Praze. "Stejně jako Melantrich a Veleslavín," dodává Vladislav Donát.

Čeština, kterou je Severýnova bible psaná, je dodnes srozumitelná, i když je psaná švabachem. "Stačí, aby se čtenářovo oko na chvilku na to zaměřilo, a ten mozek už tu práci udělá," říká Vladislav Donát s tím, že v muzeu po chvíli švabachu rozumí i děti. Občas se v textu objeví pro nás křiklavá mluvnická chyba, například ve slově Bůh je místo h písmeno ch. "Čeština nebyla úplně usazená gramaticky. Potom lidé jako Blahoslav vytvářeli gramatiku, aby překladatelé mohli pracovat s něčím ustálenějším," dodává ředitel muzea.

Do vynálezu knihtisku byly knihy psané ručně, a mohli si je dovolit opravdu jen velmi bohatí lidé. Stály třeba i jako malé panství. Tištěnou knihu si už mohli dovolit i měšťané nebo řemeslníci. Často ji ale pořizovalo dohromady nějaké společenství lidí. "Máme dochované informace, kolik stála ta Kralická. Měla stejnou cenu, jako dva sudy piva," říká Vladislav Donát.

Spustit audio