Miroslava Zápotočná: Střídavá péče není vždy 50 na 50. Lidé mají často zkreslené představy
Střídavá péče neznamená nutně rovné rozdělení času mezi rodiče. Soud zohledňuje řadu faktorů, klíčová je hlavně skutečná péče o dítě.
Střídavá, společná nebo výlučná. Tři základní formy péče o děti po rozvodu se podle právničky a mediátorky Miroslavy Zápotočné v budoucnu sjednotí pod jeden pojem. Zatím ale v právním prostředí stále figurují.
„Například střídavá péče není vždy rovnoměrná v poměru 50 na 50, jak si mnoho lidí myslí,“ upozorňuje Zápotočná. „Může být rozdělená i 70 na 30 a pořád to spadá do střídavé péče. Důležité je, že se oba rodiče aktivně zapojují do výchovy.“
Společná péče, i když by mohla být ideální, je podle ní v Česku poněkud vzácná. Vyžaduje totiž, aby se oba rodiče shodli úplně na všech aspektech, od výchovy po zdravotní péči a volnočasové aktivity. „A to bývá po rozvodu velmi složité,“ říká.
Naopak výlučná péče přichází v úvahu tehdy, když jeden z rodičů není schopen, ochoten nebo nemá podmínky se o dítě starat pravidelně. V takových případech soud svěří do péče dítě jen jednomu z nich a druhému stanoví styk.
Soudy přitom při rozhodování o tom, jaká péče bude zvolena, sledují více kritérií než jen časový rozvrh. „Zohledňuje se zdravotní dostupnost, blízkost školy, kroužků, sociální vazby a celkový životní rytmus dítěte,“ vysvětluje právnička a zapsaná mediátorka.
Důležité podle ní zůstává, aby v centru zájmu vždy bylo dítě, nikoli formální rovnost mezi rodiči.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.