Martinská stěna u Dobřan je lesopark pro malé i velké. Ukrývá atrakce, bludiště i plastiku srdce

28. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Srdce uprostřed lesoparku Martinská stěna | Foto: Pavel Halla, Český rozhlas

Lesoparkem Martinská stěna u Dobřan nás provedl starosta obce Martin Sobotka

Martinská stěna v Dobřanech na jižním Plzeňsku je rozlehlý lesopark, kde si každý najde zábavu. Od malých po velké. Kdysi zpustlé území nikoho dnes nabízí relaxaci i poučení. Dostat se do něj můžete například z místní části zvané Dobřánky. A proč se vlastně lesopark jmenuje Martinská stěna?

Podle starosty Dobřan Martina Sobotky existuje několik teorií. Asi ta nejpravděpodobnější je, že tím, že ji na přelomu 19. a 20. století zřídil německý okrašlovací spolek v době národního romantismu, byl německý název oblíbeného místa na světě. V té době se podobné parky zakládaly jako horolezecké. A populární stěna jménem Martinwand se nachází právě v Německu.  

V lesoparku se můžete projít po čtyřech kilometrech pohodlných upravených stezek. Jedna z nich vás zavede i na vyhlídku na skalní stěně. Jde o stěnu pískovcového lomu, ze které kdysi vznikla právě stěna horolezecká.

Mezi další místní lákadla patří kromě klasických dřevěných atrakcí pro děti třeba dlouhý nerezový tobogán. Ten je ale opravdu jenom pro odvážné. Najdeme tu také kamenné a habrové bludiště nebo lavičky s dřevěným vyřezávaným jezevcem. Živý jezevec tu kromě jiných zvířat prý také žije.

V lesoparku se na mnoha zastaveních s infopanely dočtete, co a jak v přírodě funguje. Částečně se zdejší příroda nechává být, částečně se vegetace upravuje. Prostě lesopark. Kombinace toho nejlepšího z obou druhů přírody a zeleně.

autor: Pavel Halla

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.