Malovaný dům v Třebíči nabízí po 50 letech znovu stereoskop Kaiserpanorama

Technologie 3D je dnes velice populární v oblasti filmového průmyslu. Málokdo ale ví, že měla svého předchůdce. Už na přelomu 19. a 20. století lidi bavily takzvané světelné panorámy. V kulatém prohlížecím stroji mohli sledovat stereodiapozitivy, které díky zákonům optiky vytvářely trojrozměrný dojem. Atrakci mívali i v Třebíči na Vysočině.

Fungovala až do 60. let, kdy byla uložena na velmi dlouhou dobu do muzea. Letos si ji ale místní obyvatelé i návštěvníci Třebíče mohou vyzkoušet znovu, a to dokonce ve stejném výstavním prostoru, kde bývala kdysi – v třebíčském Malovaném domě.

Stereoskop znali lidé už v 19. století. Většina přístrojů byla kulatá a potřebovala v místnosti hodně prostoru. V kruhu mohlo sedět i více než 20 diváků, kteří stereokukátkem sledovali obrázky s trojrozměrným efektem.

Třebíčská Žákova světová světelná panorama měla v Třebíči několik míst, kam přitahovala davy lidí. Nejprve na začátku století v Měšťanském domě na náměstí, poté až do roku 1924 na Stařečce. Pak se stěhovala na plovárnu Na Polance. V 60. letech měla nakonec Kaiserpanorama vyhrazenou celou místnost v renesančním rohovém Malovaném domě na Karlově náměstí. Přístroj návštěvníky lákal až do roku 1967, kdy byl už jako majetek muzea uložen do depozitáře.

Když do muzea v Třebíči nastoupil jako ředitel Jaroslav Martínek, ležel přístroj v depozitáři už 25 let, a stejně dlouho trvalo, než se jej podařilo vrátit do provozu a znovu nabídnout veřejnosti. „To byl můj velký sen. Ale pomohly nám i další okolnosti, hlavně spolupráce Muzea Vysočiny Třebíč s Městským kulturním střediskem. Jeho ředitelka Jaromíra Hanáčková mě upozornila na to, že se v Malovaném domě uvolnila místnost. Takže bylo ideální vrátit panorama na místo, kde je lidé viděli naposledy,“ říká Jaroslav Martínek.

Starou technologii nahradily tablety

Původní technologii, která posouvá diapozitivy v kruhu postupně ke všem sezením, už nebylo možné zrekonstruovat. Našli se ale nadšenci, kteří se o stereoskopii zajímají, a ti chtěli Třebíči pomoci. Architekt Matěj Boháč se svými kolegy přišel s několika návrhy, z nichž nakonec vyhrál ten, který kombinuje historický přístroj s moderními technologiemi.

Zatím nabízí Kaiserpanorama 40 fotografií

„Za stěnou je u každého sezení za kukátky držák, ve kterém je umístěn tablet. Pomocí programového vybavení pak probíhá stereoprojekce na monitoru tabletu,“ vysvětluje Jaroslav Martínek.

Prostorový vjem funguje tak, že jsou ze stejného místa vyfocené dvě fotografie, přičemž mezi nimi musí být určitá malá vzdálenost. Pocit, že se díváme na 3D fotografii je způsoben tím, že levý obrázek sleduje pouze levé oko a pravé oko se dívá pouze na pravou fotografii.

Zatím nabízí Kaiserpanorama 40 fotografií. Jde o barevné fotografie dnešní Třebíče. Jsou na nich stavby zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, bazilika svatého Prokopa či židovská čtvrť Zámostí v její dnešní podobě, ale také život v ulicích nebo pohled nad střechy města.

Do budoucna chystá muzeum zpřístupnění také archivních snímků. „V plánu máme skenovat historické diapozitivy a postupně promítat do všech deseti tabletů série starších fotografií, ke každému sezení jinou, takže prohlídka by potom mohla trvat až hodinu,“ usmívá se ředitel Muzea Vysočiny.