Linecká stezka bývala frekventovanou obchodní trasou. Nejčastěji se převážela sůl
Pod názvem Linecká stezka se ukrývá 140 kilometrů dlouhá turistická trasa, která kopíruje raně středověkou obchodní stezku. Po ní se k nám kdysi dovážela sůl nebo exotické plodiny ze středomoří a od nás exportoval třeba med nebo kožešiny. Zahraniční obchod ovšem kvetl nejen ve středověku, ale už mnohem dříve v pravěkých obdobích.
Vůbec první spolehlivější důkazy o přechodech Šumavy pocházejí ze starší doby bronzové, kdy se měď nezbytná pro výrobu bronzu těžila v Alpách a dovážela na české území. Velice důležitou komoditou pravěkého i středověkého obchodu byla ovšem zmiňovaná sůl.
Využití a spotřeba bývala mnohem větší než dnes, neboť sůl sloužila ke konzervování potravin a při řemeslné výrobě. Na území Čech se její přírodní zdroje téměř nenacházejí, a proto ji bylo potřeba dovážet.
Jak vlastně středověké cesty vypadaly a kdo se po nich pohyboval? V horských oblastech Šumavy si je můžeme představit spíše jako širší pěšiny. Kvůli špatné sjízdnosti terénu zde náklad povětšinou nosili takzvaní soumaři, čili nejčastěji mezci a muly, ale také lidé vybavení krosnami. Na lépe sjízdných úsecích v podhůří se zboží překládalo na vozy, které uvezly více nákladu.
Těžké vozy ale měly na nekvalitních cestách problémy kvůli erozi, která vymílala rýhy po kolech vozů, až vznikly místy úvozy - až několik metrů zahloubené kaňony. Nejčastěji vznikaly v místech stoupání a klesání, kde se při brždění kola smýkala a voda tekoucí ze svahu měla patřičnou sílu. Nekvalitní cesty řešili středověcí kupci jednoduše. Nesjízdný úsek objeli, a cestu tak o pár metrů i několikrát přesunuli. Důkazy o tom se dodnes zachovaly v podobě svazků úvozových cest. Jeden můžete spatřit na Linecké stezce i dnes.
Trasa současné turistické Linecké stezky kopíruje předpokládaný průběh historické trasy zhruba od 10. do poloviny 13. století. Z Lince směřuje na Hellmonsödt, dále na sever podél toku Haselbachu a Rodlu na Bad Leonfelden. Státní hranici překonává východně od Vyšebrodského průsmyku u Radvanova. Důležitým bodem je Vyšší Brod, kde trasa překračuje tok Vltavy.
Stezka dále prostupuje krajinu zaniklých šumavských vesnic směrem na Boletice s románským kostelem sv. Mikuláše. Masiv Blanského lesa s horou Kleť vysokou přes tisíc metrů obchází trasa ze západu a pak vede Lhenickou brázdou, na jejímž severním vyústění stojí netolické hradiště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Noční vlci už mají hlavní roky za sebou, Rusko skrz motorkáře ukazuje svou sílu, říká politolog Mareš
-
Nerudová publikovala devět textů v predátorských časopisech. ‚Je to více než deset let,‘ vysvětluje
-
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance, řešil s ním kybernetické útoky na české instituce
-
Antikampaň je v politice dovolená a běžná, hodnotí politolog Kopeček úpravu volebního sloganu ANO