Lesní hospodář: Smrk by mohla do určité míry nahradit bříza
Majitelé lesů a hospodáři zažívají chvíle beznaděje a smutku. Sucho a následně lýkožravý hmyz decimuje celé prosty.
Hela Dvořáková pozvala do Dobrého dopoledne odborného lesního hospodáře Jiřího Pohana.
Rozhovor se stočil také na zalesňování a úvahy o možné náhradě smrkových lesů. „Určitou nadějí je bříze. Zasadíte ji, nebo nalétne sama, jinými slovy máme bez práce. Náklady na pěstování jsou také nižší,“ řekl host.
Polínka po patnácti letech
Bříza rosten poměrně rychleji než smrk. „Po patnácti letech doroste do stavu, že už máme polínka, máme dřevo na topení.“
„Po padesáti letech už můžeme těžit a březové dřevo lze průmyslově zpracovat. Je to poloviční doba proti smrku. Smrk roste kolem sta let, čili ani můj vnuk si do lesa, pokud ho teď zasadím, neřízne.“
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Související
-
Po těžbě zůstává v lesích velké množství větví. Mohou být dalším zdrojem kůrovce
V lesích můžeme často narazit na hromady klestí po těžbě. Zůstává přímo mezi pařezy, v lepším případě na hromadách u okraje lesa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Současná Británie lichotivě i nelichotivě
Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu
Jiná Británie
Aktuální sonda do britské společnosti. „Většina lidí při podpoře brexitu nemyslela na peníze z EU nebo celkově na ekonomiku. Měli strach z imigrace a znělo jim v uších prázdné heslo: „Chceme zpátky svoji zemi,“ říká v knize šéf cornwallské regionální správy John Pollard.
