Když vás nejbližší člověk nepoznává, potřebujete podporu

27. březen 2015
Dobré odpoledne

Lidé, kteří mají doma dlouhodobě nemocného s chorobami obvyklými ve stáří, a pečují o ně vlastními silami, mají velmi vyčerpávající úkol. Ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb v Jihlavě Alena Řehořová to zná z praxe: „Problémy nemocných jsou velmi individuální, ale nejčastěji jsou spojeny se ztrátou orientace. Člověku, který dosud věděl, kdo je, kde je a co má dělat, se najednou zcela změní osobnost. Začne dělat věci, které nejsme schopni pochopit. Jsme zaskočeni, že nás nepoznává, že se mu musí stále všechno opakovat. Někdy je nemocný pasivní, někdy agresivní, celkově chátrá celá jeho osobnost a ubývá věcí, které je schopen dělat sám.“

U nejčastějších nemocí - stařecké demence a Alzheimerovy choroby - jsou tyto změny plíživé, ale jednoho dne nás mohou překvapit. „Z občasného mírného zapomínání najednou dojde k situaci, kdy nemocný stojí se sirkami u varné konvice a snaží se ji zapálit, protože před mnoha lety se přece pod konvicí zapaloval sporák. Už zapomněl, že varnou konvici ovládal jinak. Při podobném ohrožení bezpečnosti se začíná řešit, co dál,“ říká Alena Řehořová.

Zapomínání a stále stejné otázky jsou psychicky vyčerpávající

„Pro pečující osoby je velmi náročné, když musí vše neustále opakovat. Mají pocit, že si z nich nemocní už snad musejí dělat legraci, že to není možné,“ přibližuje ředitelka Integrovaného centra sociálních služeb. „Vyrovnat se s tím, že můj nejbližší člověk, otec, matka, či dokonce partner nebo manžel se změní v člověka, který nás nepoznává, je to nejtěžší.“

Podle Aleny Řehořové je důležité mít pro nemocného nastavenu léčbu a dodržovat medikaci, kterou doporučí ošetřující lékař a neordinovat podle vlastního uvážení. Pokud si všechny informace nepamatujeme, je dobré mít si je kde zkonzultovat a je dobré vědět, jaké jsou projevy té které nemoci. „Ve světě jsou už běžné svépomocné skupiny, kde se pečující osoby scházejí a sdělují si své zkušenosti, u nás to zatím moc není. Integrované centrum sociálních služeb proto nabízí možnost setkat se s ostatními pečujícími osobami a zjistit, že i jiní lidé jsou na tom stejně. Je to oblast, která je u nás na začátku a kterou je nutné podporovat.“

Pomohou i odlehčovací služby

Nejčastěji kontaktují Integrované centrum sami rodinní příslušníci, kteří potřebují nutně pomoci poradit v těžkých akutních situacích. „Někomu stačí si popovídat nebo vybrečet se nad tím, co se doma děje, jindy je potřeba řešit to odborně, poradit psychologa nebo psychiatra a stabilizovat i tuto pečující osobu, aby mohla v péči dále pokračovat. Je také možno nechat nemocného v péči Integrovaného centra na pobytové službě a po tuto dobu načerpat síly, najít klid a odpočinek před další péčí,“ uzavírá Alena Řehořová.

Chat s Alenou Řehořovou

autor: dak
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.