Když se chceme s někým seznámit, bez komunikace tváří v tvář to nejde
Lidé dnes obecně méně mluví. K seznámení je ale podle odbornice na etiketu Ivy Šteklová nutný pohled tváří v tvář, jinak to není podle obecného kodexu společenského chování úplně v pořádku. Poutavě o tom mluvila v páteční poradně na Regionu
Lidé dnes spolu díky internetu a mobilním telefonům příliš nehovoří. Když se ovšem chceme s někým seznámit a poznat, jinak než hovorem tváří v tvář to prostě nejde. Ale pozor, oslovit přímo na ulici někoho, kdo nás zaujal, není podle společenské etiky vhodné.
„Pokud je to nějaký známý, kterého už jsme potkali a známe jeho jméno, oslovit ho pochopitelně můžeme. V případě, že je to absolutně neznámý člověk, slušně ho pozdravíme a vysvětlíme důvod našeho oslovení. Na něm je, jak se zachová,“ prozradila odbornice na etiketu Ivana Šteklová z krajského úřadu.
Daleko lepší situace k případnému seznámení je účast na nějaké oslavě nebo večírku, protože tam můžeme využít nějakého prostředníka, který nás seznámí.
O čem je vhodné se při prvním setkání bavit – a čemu se vyhnout? „Je dobré zvolit všeobecně známé téma, třeba koníčky nebo kulturní záležitosti. Vedle nešlápneme ani v případě, kdy zavedeme řeč na počasí. Neměli bychom hovořit například o firemní kultuře, zvláště pokud našeho diskutujícího partnera příliš neznáme. Mohlo by se to obrátit proti nám. Nebudeme se ani příliš vychvalovat, protože náš spoludiskutující se v případě, že není tak dobrý, může cítit nepříjemně. Určitě je dobré se vyhnout politice.“
Všechno na světě má svůj konec – platí to i o rozhovorech. Kdo ho má ukončovat? I na to existují pravidla, prozrazuje Ivana Šteklová: „Rozhovor má ukončit ta osoba, která je společensky výše postavená, nadřízený, žena nebo starší člověk. Nikdy by to nemělo být obráceně. A ukončení by nemělo být násilné – měli bychom se tomu druhému dívat do očí s pousmáním, abychom navodili příjemný pocit,“ dodává host páteční poradny, odbornice v oblasti etikety Ivana Šteklová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.