Když přišly do jihlavského Tuzexu džíny, praskalo úzké schodiště ve švech. Zájem byl o adventní kalendáře a čokoládová vajíčka

V Jihlavě byl Tuzex v dolní části Masarykova náměstí a pracovala tam i paní Marie Nagelová, se kterou před deseti lety natočila rozhovor Irena Šarounová. „Největší nápor byl před Vánocema, protože to byly kolekce, adventní kalendáře, který tehdy vůbec nebyly,“ říká Marie Nagelová, která v Tuzexu pracovala v oddělení potravin.

Lidé tam nejčastěji nakupovali kávu, voňavé kakao, čokoládu a alkohol. Kdo byl tehdy dítětem, určitě si pamatuje první kindervajíčka. „O ty byl velký zájem. Každé dítě, které tam přišlo, tak kindervajíčko, kindervajíčko,“ dodává s úsměvem.

Když už pak jednou měli lidé doma kakao v krásném tuzexovém obalu, sypali pak do něj i to české, obyčejné. Podobné to bylo i s igelitovými taškami s reklamními nápisy nebo s prázdnými obaly od kosmetiky. A samostatnou kapitolou jihlavského tuzexu bylo oddělení textilu, umístěné v nejvyšším patře. „Vzhledem k tomu, že to tam bylo zúžený to schodiště, to bylo na prasknutí, když měly přijít džíny. Lidi dělali první poslední, aby na ně vyšlo číslo, značka,“ vzpomíná Marie Nagelová.

V prodejně zůstala až do jejího úplného uzavření v roce 1995. „V oběhu stále ještě byly bony. Ke konci už se dalo i za české koruny,“ dodává.