Kam zajít nejdřív? Na vrchu Melechov najdete zeměměřičskou věž i památník parašutistů

27. červenec 2016
Česko – země neznámá

Vrch Melechov leží v krásné přírodě na trase mezi Světlou a Ledčí nad Sázavou. Je atraktivní sám o sobě, ale cestou uvidíte i historicky zajímavá místa. Nedaleko vrcholu stojí sedmiboká věž. Označuje evropsky významný geodetický bod, který se stal součástí takzvaného Stabilního katastru už v roce 1824. Věž tu vyrostla o sto let později.

Na Melechov je nejlepší vyrazit z tři kilometry vzdáleného vodáckého centra Stvořidla. Tam dojedete jak autem, tak vlakem. Pokud si cestu chcete trošku zkrátit, vyberte si za výchozí bod obec Dobrovítova Lhota, odkud se nechte vést žlutou turistickou značkou. Zpočátku je stoupání poměrně prudké, ale pod vrcholem se terén narovnává. Míříte k zeměměřičské věži, která stojí asi 400 metrů od skutečného vrcholu Melechova.

Přibližně 200 metrů pod věží se nachází Melechovská studánka. Je krytá, upravená, ale od roku 2014 i vyschlá kvůli suchům posledních let. Stále ale patří k příjemným místům, kde si odpočinout.

Věž by potřebovala nástavbu

Sedmiboká zeměměřičská věž stojí na kótě 709 metrů nad mořem. Postavili ji tady ve třicátých letech minulého století, ale jako důležitý geodetický bod je místo známé mnohem déle. Už v roce 1824 se bod vede v takzvaném Stabilním katastru. Věž je pro turisty uzavřená. „Obecní úřad se snaží nějakým vstřícným krokem zařídit, aby se zpřístupnila a udělala se na ní nástavba,“ říká nezávislý místostarosta nedalekých Trpišovic Ladislav Březina. V současnosti věž využívají radioamatéři. Ona by ani v aktuální podobě nemohla fungovat jako rozhledna, protože je se svými 16 metry nižší než okolní stromy.

Na toto místo v roce 1945 omylem seskočili sovětští parašutisté

Turistický rozcestník u zeměměřičské věže ukazuje, že se tu setkává žlutá a zelená turistická trasa. Po zelené můžete dojít k památníku z druhé světové války a také ke staré tvrzi. Cestou se občas mezi stromy ukáže nádherné panorama okolí přehradní nádrže Želivka.

Památník má podobu žulové desky připevněné na velikém balvanu, která připomíná seskok sovětských parašutistů na sklonku války. „Parašutisté seskočili za tmy na špatné místo,“ vysvětluje Ladislav Březina. Nápis na desce uvádí tři jména - dvě ženy a jednoho muže – zdravotníka, kterého na své samotě ukryl Alois Pospíšil.

Od balvanu pokračuje lesní cesta až k dalšímu rozcestníku s odbočkami ke zřícenině staré tvrze, nebo ke slavné Foglarově zátoce. Právě tam jezdil Jaroslav Foglar se svými skauty na tábor. Dnes tam stojí památníček.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.