Jak moc je jejich kráva šťastná, napoví farmářům data z chytrých hodinek
Lidé údajně se skotem sdílejí 80 % genů a není to jediná paralela s člověkem. Kráva má podobnou strukturu obličeje, jen s několika rozdíly. Je vysoce sexuální, gravidní devět měsíců. Krávy si stejně jako lidé prý vytvářejí blízké vztahy a většinu času tráví jen s malou hrstkou přátel. Umí si taky vybudovat dlouhodobou zášť vůči konkrétním jedincům. V Evropě se proto stále častěji hovoří o welfare zvířat. A farmáři se snaží skotu zajistit fyzickou i psychickou pohodu.
„Pro mě bylo takové hezké nebo úsměvné, když mi odborník z Izraele řekl, tak tato kráva není šťastná, protože jsme jí dali do skupiny, v které se jí nelíbí,“ popisuje Michal Basovník z Chovatelského družstva Impuls.
Technologie, která už je poměrně rozšířená a běžná v chovu skotu, jsou monitorovací systémy. “V podstatě jsou to chytré hodinky. Ano, je to to samé zařízení, které nosí na ruce lidé. Dokonce jsem viděl někoho, kdo ty chytré hodinky dal na krávu a dělali s tím různé pokusy, protože tam máte, kolik ujde kroků a na základě toho můžete usuzovat, jestli to zvíře má nějaký problém, jestli je březí, jestli je v říji,“ vysvětluje.
Na základě odchylek v chování zvířete, ať už proti vlastnímu standardu nebo od skupiny zvířat, jsou analytici schopni diagnostikovat onemocnění daleko dřív, než se projeví. „My nemusíme s tím zvířetem manipulovat, my ho nemusíme stresovat a jsme schopni říct, že má z 90 % zánět vemene,“ vysvětluje výhody moderních technologií v chovu Michal Basovník.
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
I na Vysočině už začal samosběr jahod
První jahodová plantáž na Vysočině, která letos otevřela, je ta v Jiraticích na Jemnicku. Červené sladké plody si tam lidé mohli poprvé natrhat v pondělí.
-
Hygienici začali kontrolovat kvalitu vody ke koupání. Na Vysočině odebrali první vzorky
Na Vysočině začaly hygienické odběry vody z koupacích rybníků a nádrží. Odborníci z nich zjišťují, zda není špatná či dokonce zdravotně závadná.
-
Vlaštovky jsou malí meteorologové, podle jejich letu spolehlivě poznáte blížící se déšť
Vlaštovky, jiřičky, břehule a dokonce už i rorýsi se vrátili z teplých krajin a začali u nás hnízdit. V poslední době ale spoustě lidem hnízda těchto ptáků vadí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
