Dřevo se dopravovalo ze Šumavy po vodě. Plavebním kanálem mířilo do Prahy nebo Vídně

24. srpen 2017
Česko – země neznámá

Šumavské pralesní hvozdy plné staletých buků a smrků dlouho odolávaly snaze člověka podmanit si přírodu. Odlehlost krajiny a vysoká nadmořská výška byly účinnou překážkou, která věkovité porosty chránila před těžbou dřeva. Zlom přišel až s rozvojem průmyslu, kdy s poptávkou po palivovém dříví vznikl Schwarzenberský plavební kanál.

Plavební kanál, který umožnil dopravovat vytěžené dřevo dolů z hor, vznikl v letech 1789 – 1793 podle projektu jihočeského rodáka Josefa Rosenauera. Na začátku 19. století se výrazné technické dílo prodloužilo a přibyl na trase tunel pod Jelením vrchem. A protože kanál protínal evropské rozvodí, začalo se po něm dopravovat dřevo dvěma směry. Na sever do Vltavy a následně do Prahy a na jihovýchod k Dunaji a dále do Vídně. Josef Rosenauer díky tomu získal čestné občanství obou měst.

Plavbu dřeva na kanále ve velkém ukončilo vybudování železné opony. Sice se ještě chvíli plavilo dříví na rakouské a na české straně kanálu samostatně, ale definitivní tečku přinesla šedesátá léta a rozvoj automobilové dopravy.

Návrat k dřevařské tradici přinesla až devadesátá léta minulého století. Zanesený kanál byl částečně obnoven a začaly se v něm čas od času pouštět po proudu klády, tentokrát jako turistická atrakce. Zároveň podél něho vznikla naučná stezka, která pěší i cykloturisty provádí po těch nejzajímavějších úsecích, včetně tunelu pod Jelením Vrchem nebo akvaduktu u Rossbachu. Nenáročná stezka je dlouhá osm kilometrů. Ne ke všem úsekům lze ale dojet autem, k trase je proto potřeba připočíst případně další kilometry od záchytných parkovišť.

Takzvaný Koňský smyk na kanálu
autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.