Česká republika jádro, Island geotermální zdroje. Studenti z ostrova byli na exkurzi v Dukovanech

21. listopad 2021 06:00

V České republice stojí výroba elektřiny především na uhelných a jaderných elektrárnách. Třeba Islanďané ale něco takového vůbec neznají.

Produkci elektřiny na Islandu totiž zajišťují hlavně vodní a geotermální elektrárny. Právě geotermální energie by se ale podle některých odborníků mohla do budoucna využívat více také u nás.

Exkurze v Dukovanech

„Připomíná mi to Simpsonovy, protože Homer tam pracoval v jaderné elektrárně. A když jsem to viděl, tak jsem si říkal, že máte Simpsonovy v Česku. Je to bláznivé. Nikdy jsem v životě nic podobného neviděl.“

Tak reagoval islandský student Halfdan jen pár minut poté, co se seznámil s fungováním jaderné elektrárny Dukovany. Dostal se do ní jako jeden ze sedmnácti účastníků výměnného pobytu mezi střední technickou školou v Reykjavíku a Střední školou průmyslovou, technickou a automobilní v Jihlavě. Celý projekt financovaný z fondu EHP má za cíl porovnat českou a islandskou energetiku.

Geotermální elektrárna

„Máme mnoho vodních elektráren a také elektrárny geotermální, které berou horkou vodu hluboko pod povrchem, přemění ji v páru a pohánějí s ní turbínu. Jsou to především obnovitelné zdroje energie,“ popisuje další ze studentů Ivar, jak funguje výroba elektřiny na Islandu. 

Země aktivních sopek a ledovců má v tomto ohledu lepší výchozí pozici než Česká republika, říká Jan Holeček z České geologické služby, která v současnosti mapuje možné využití geotermální energie u nás. Podle něj její význam do budoucna poroste. „Geotermální energie se dá využívat naprosto kdekoliv. Otázka je, jestli je té energie v zemi uloženo více či méně. Bavíme-li se o mělké geotermální energii, kterou využíváme zejména pro vytápění, ale také chlazení, tu můžeme opravdu využívat kdekoliv.“

Elektřina ze země

Horší je to ale s hlubokými zdroji geotermální energie, které by posloužily například na výrobu elektřiny. Přesto i taková místa v České republice podle Holečka nejdeme. Konkrétně Vysočina mezi ně ale nepatří. „Co se týká míst, kde je ten potenciál vyšší, tak se jedná například o Semilsko, Liberecko, Jesenicko, oblast Krušných hor.“

Zájem o využití geotermální energie navíc se zdražováním plynu a elektřiny roste. Podle Holečka se na Českou geologickou službu v poslední době obracejí desítky lidí kvůli přechodu na vytápění tepelnými čerpadly, které právě geotermální energii využívají.

autoři: Patrik Salát , mik
Spustit audio

Související