Tornádo v Dukovanech? Elektrárna podobně silnému extrému jako byl na jihu Moravy odolá

„Minimální odolnost těchto věží na sílu větru je přes 220 km za hodinu.“ S mluvčím jaderné elektrárny Jiřím Bezděkem procházíme areálem Dukovan nedaleko chladících věží.

Chladící věže

„Kdyby došlo k poškození těchto klasických chladících věží a došlo k jejich pádu, tak v roce 2014 jsme začali budovat a vybudovali nové chladící ventilátorové věže. A sloužily by právě pro to odvedení toho důležitého tepla, které potřebujeme během 24 hodin po odstavení reaktoru uchladit a odvést.“

Nové chladící ventilátorové věže jsou ale pouze jedním ze stovek opatření, která vedení dukovanské elektrárny po roce 2011 vytvořilo. Výrazný zlom v tomto ohledu totiž znamenala havárie v japonské Fukušimě, kterou zavinilo zemětřesní a tsunami. „Událost ve Fukušimě ukázala tu změnu, že k mimořádné události může dojít nejenom vlivem závady technologie, ale vlivem těchto extrémních výkyvů počasí. Proto se veškerá tato opatření přepočítala velmi detailně, aby odolala i těm extrémním vlivům, které můžou přijít jednou za 10 tisíc let.“

Tornádo

Podle jaderné fyzičky Dany Drábové by měly obě české jaderné elektrárny díky zmíněným úpravám zvládnout i velmi silné tornádo. V případě dostavby nových bloků Dukovan se pak počítá s opatřeními už v základním projektu. „I když některé stavební konstrukce by byly asi i poměrně vážně poškozeny, ale se zachováním všech bezpečnostních funkcí odolají tornádu F4,“ tedy podobnému, které v červnu zasáhlo jižní Moravu.

A že je možné, aby se takové tornádo objevilo i u jaderné elektrárny, potvrzuje Petr Zacharov z ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd. „Pokud půjde nějaká silná bouře přes Dukovany, může spustit tornádo, samozřejmě to nelze vyloučit.“

Podle Zacharova totiž tornádo nepotřebuje ke svému vzniknu pouze rovinatý povrch. Objevit se může také v kopcovitém terénu, tedy i na Vysočině.