Česká hlavička z Gymnázia Žďár nad Sázavou. Karel Pročka se věnuje historii hornictví u Štěpánova

24. květen 2022

Tak jako vědci získávají za svou práci ocenění nazvané Česká hlava, oceňují i své mladší kolegy z řad studentů. 

U Karla Pročky, studenta Gymnázia Žďár nad Sázavou, přerostla vášeň pro sbírání minerálů v hlubší zájem o geologii. Konkrétně o místo nedaleko domova. 

Havírna

Z Bystřice nad Pernštejnem, kde žije, to má do středověké důlní lokality Havírna u Štěpánova nad Svratkou jen kousek. Během pandemie měl místo dojíždění do školy mnohem více času a sil věnovat se průzkumu a zmapování tohoto geologicky bohatého místa. 

Jeho středoškolská odborná činnost nazvaná Terénní průzkum středověkého montánního komplexu Havírna skončila v celostátním kole druhá a k tomu získal i cenu Česká hlavička.

„Ten region je obrovsky bohatý, v těchto místech bylo hodně stříbrné rudy, ale těžily se tady i rudy olova, mědi i nějaký antimon. To místo je unikátní v tom, že se tady dochovalo těch důlních děl ze středověku tolik.“ 

Středověké dobývání

Karel Pročka kromě složení rud ale dokáže popsat i středověké postupy dobývání těchto rud a práci havířů. „Používali dva základní nástroje, tím prvním bylo maličké, asi pěticentimetrové kladívko. Bylo velmi ostré, oni ho přiložili na skálu, na nějakou puklinu, na rudnou žílu, kterou chtěli dobývat. A potom do ní bušili obrovskou palicí, které se říkalo mlátek. Takto ze skály uštipovaly malé kousky rudy,“ vysvětluje Karel Pročka.

Na konci každé důlní chodby bylo místo zvané čelba, kde pracovali nanejvýš dva havíři. „Ti tam měli ještě takzvané běhače. Ti běhači nakládali a odnášeli vykopaný materiál. Dole u potoka byly třídírny, kde se to potom promývalo, drtilo, mlelo a přímo tam fungovaly i pece. Takže oni z těch rud, které tady vytěžili, vyráběli stříbro a to mohli dále prodávat,“ líčí student barvitě středověkou těžbu.

Podrobná mapa

Karel Pročka zmapoval území v lokalitě Havírna do podrobné mapy. Na ní jsou i místa, kde stávala i středověká osada - obydlí havířů, případně správní budovy a další nezbytná stavení u tehdejších dolů. Poznají se podle srovnaného terénu v příkrém svahu, ale někde i podle vybudovaných kamenných teras. 

„Tady se nachází nějaké to větší správní středisko, tam mohl bydlet perkmistr, mohla tam být uskladněna ruda nebo peníze na výplaty havířů. Tyhle mince jsou středověké brakteáty. Jsou to tenoučké plíšky, které měly velmi velkou ryzost, ale nebyly nijak zvlášť mechanicky odolné a často se polámaly a praskaly,“ ukazuje zapálený geolog cínové kopie brakteátů. 

Úspěšný student bude pokračovat ve studiu geologie na přírodovědné fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho práce byla geologická, ale sám se považuje za montanistu. „Montanistika je věda, která se zabývá hornictví a studuje ho ze všech možných úhlů pohledu.“ Právě proto může do detailů popsat běžný život havíře ze středověku. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.