Budova nádraží ve Světlé nad Sázavou získala po opravě vzhled z doby Rakouska-Uherska, ale uvnitř vše září novotou

Snáze se jim vybavují zážitky z dětství: "Když jsme jezdívali s rodiči k babičce, tak jsme sem přijeli z Ledče, a já jsem tady obdivoval světelské nádraží, kde jezdily vlaky do třech směrů – na Brno, na Prahu a ještě na tu Ledeč. Panoval tady docela jiný ruch, těch železničních zaměstnanců, co se tady pohybovalo, výhybkáři a další profese,“ vzpomíná Josef Böhm, bývalý starosta Světlé nad Sázavou a milovník lokální historie.

Mluvčí radnice ve Světlé nad Sázavou a bývalý starosta Josef Böhm před budovou nádraží|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Budovu starou přes 150 let chtěla Správa železnic opravit už od roku 2010. Městu se mezitím podařilo prosadit, aby byla chráněná jako technická památka, proto se opravy protáhly. Kompletně dokončena byla rekonstrukce na jaře roku 2024. Blanka Sedláková, mluvčí světelské radnice nové nádraží z pohledu města vidí pozitivně: „Podařilo se zrenovovat vnitřní prostory a cestující teď mají daleko větší komfort.“ Automatické dveře, nové podlahy, omítky, stylová svítidla a zcela nové toalety, na které už není nutné chodit do vedlejší budovy.

Železniční trať se v místě začala budovat v druhé polovině 19. století, říká dále Josef Böhm. „V roce 1869 začala privátní společnost Severozápadní dráhy budovat trať, která měla spojit hlavní město habsburské monarchie Vídeň s Berlínem. O pět let později už bylo dokončeno více než 1400 kilometrů trati. Staniční budova ve Světlé slouží od roku 1870 a od té doby se tady provoz prakticky nezastavil.“

Na památku Jaroslava Haška

Josef Böhm také ukazuje pamětní desku Jaroslava Haška od sochaře Radomíra Dvořáka, která oslavuje příjezd spisovatele na Vysočinu. „Haškův pobyt tady je sice spjat s Lipnicí, ale někde taky musel vystoupit z vlaku! A to bylo právě tady,“ směje se Josef Böhm.