Ani běžní Izraelci nevědí, jaký je život ve čtvrti Mea Šearim. Ukazují ho fotografie Elišky Blažkové

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jeruzalém, fotky z knihy Elišky Blažkové Haredim

Studia fotografie na zlínské fakultě multimediálních komunikací zavedla před osmi lety třebíčskou fotografku Elišku Blažkovou na jeruzalémskou Bezalel Academii.

Jela tam s cílem fotit v ultraortodoxní čtvrti Mea Šearim. „Oni moc dobře věděli, jak to bude náročné, ale mně to nedalo. Pro mě se to stalo výzvou – zjistit, jak vysoká je zeď mezi našimi kulturami,“ vypráví v Dobrém dopoledni fotografka. 

Nevýhodu obrátila ve výhodu

Fotografové - muži jezdí do Jeruzaléma i do ortodoxní čtvrti Mea Šearim často, například náš přední dokumentarista Karel Cudlín. Ti mají podle Elišky Blažkové výhodu, že mohou být přítomni nejfotogeničtějším událostem a fotografovat svátky a rituály, kam ženy nesmějí.

„Já jsem to, že jsem žena, ale nakonec pochopila jako svou výhodu,“ vysvětluje fotografka. „Na rozdíl od nich jsem se dostala na místa, kam naopak nesmějí muži, a mohla jsem zdokumentovat ten ženský svět v ultraortodoxních komunitách,“ dodává.

V knize Haredim je ženám věnováno několik částí.

„Sami Izraelci, kteří čtvrtí běžně projíždějí do práce, když mé fotografie viděli, mi potom řekli, že až díky nim najednou vědí, jak to vypadá v rodinách, jak se vyspí 16 dětí ve dvoupokojovém bytě a další věci, ke kterým se ani oni nedostanou,“ říká Eliška.

První rok sbírala fotografie zvenku teleobjektivem, později vyměnila objektiv, ale to už se musela odvážit blíž. „Dostala jsem se až k rituálu mužské obřízky, která se provádí 8. den po narození chlapce,“ vzpomíná na jednu z mnoha zkušeností, které za osm let focení zažila.

Název knihy Haredim znamená „ti, co se bojí Boha, bohabojní“

Eliška Blažková nasbírala od roku 2011 tisíce fotografií. Do letos vydané knihy se po těžkém výběru vešlo 130. S jejich výběrem pomáhal celý tým lidí – editor Jan Jindra, skvělou práci odvedl grafik Jan Havel, který navrhl i látkový obal knihy. „Nejdůležitější je dostat do celku nějaké poselství. Do knihy se proto dostaly jak výtvarné fotografie, tak snímky, které vysvětlují, ilustrují to, co se ve čtvrti děje,“ říká fotografka.

Knihu doprovázejí i vysvětlující texty i rozhovor, který s Eliškou vedla novinářka Judita Matyášová.