Zničíme si krajinu. Dokument o tom, proč na Vysočině nechtějí větrné elektrárny
Stojí uprostřed krajiny a svým obřím vzhledem ji ubírají na kráse. Pro jiné jde ovšem o ekologický zdroj energie. O výhodách a nevýhodách věterných elektráren se dlouhodobě vedou spory mezi experty i mezi laiky. Několik obcí na Vysočině přitom jejich výstavbu v roce 2024 odmítlo v místních referendech. Autor Víta Pohanka se vypravil jak mezi odpůrce, tak mezi zastánce.
Zatímco v Německu pokrývají větrné elektrárny bezmála třetinu spotřeby elektrické energie, v Rakousku 12 a v Polsku asi 10 procent, v Česku je to necelé jedno procento. Referenda v několika obcích na Vysočině v posledních měsících potvrdila trend, kdy se veřejnost v Čechách, na Moravě i ve Slezsku výstavbě “větrníků” brání a nechce je v krajině okolo sebe vidět.
„My si krajinu těmi větrníky zničíme, zmizí atraktivita přírody,“ říká odpůrkyně větrné energie z Počátek na Pelhřimovsku. Proti stavbě tentokrát u Dalečína na Žďársku byl také tesař Josef Novotný: „Mně chybí celkový koncept těchto elektráren, aby to nedopadlo stejně jako s fotovoltaikou, že si to kde kdo postaví někde a neptá se.“
Na počáteckém náměstí odchytl autor dokumentu mladého ekologa Dalibora Tůmu, který výstavbu věterných elektráren schvaluje. „Bylo by to daleko od lidí, bylo by jich tam jen šest, což by za mě určitě zásah do krajiny nebyl,“ namítá.
Čím dalším argumentují odpůrci i zastánci větrné energie? Jak výsledek referend vnímají někteří starostové? A co ve výstavbě věterných elektráren chystá nového stát? Poslechněte si celý dokument Víta Pohanky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
