Krajské volby očima politologa: menší vliv, slabší identita a nízká účast

Volební účast v letošních krajských volbách opět ukázala, že lidé jim přikládají menší důležitost než volbám parlamentním či prezidentským. „Účast se pohybovala kolem třetiny voličů, zatímco v parlamentních volbách bývá často dvoutřetinová,“ vysvětluje politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nízká účast podle něj souvisí s omezeným vlivem krajských pravomocí.

„Kampaně před krajskými volbami byly také méně intenzivní a méně viditelné, což se projevilo na zájmu voličů,“ dodává Kopeček. Volby navíc ovlivnily i povodně, které zasáhly některé regiony krátce před volebním termínem. Hejtmani, kteří se aktivně zapojili do řešení krizových situací, získali podle Kopečka výrazné množství preferenčních hlasů.

Kraje, jako Vysočina, mají podle Kopečka i slabší identitu než například Jihomoravský kraj. „Vysočina byla historicky něco nového, ale propojení částí Čech a Moravy je z hlediska identity stále vnímáno jako méně přirozené,“ říká. Význam krajů je pak vnímán spíše technicky, což je další důvod, proč jsou pro voliče méně atraktivní.

Podle Kopečka je zajímavé sledovat, jak na výsledky krajských voleb působí celostátní témata. „V letošních volbách rezonovala nespokojenost s vládou, což pomohlo ANO dosáhnout skvělého výsledku v mnoha krajích. Je však důležité si uvědomit, že krajské volby se regionálních témat často přímo netýkají,“ uzavírá politolog.