Zlomeniny způsobené jen běžnou zátěží kosti mohou být příznakem rakoviny
Rakovina postihující kosti a kostní dřeň je druhé nejčastější nádorové onemocnění. Většina pacientů má šanci se uzdravit. O prvotních příznacích a možnostech léčby jsme mluvili s primářem z pelhřimovské nemocnice Petrem Kesslerem.
Onemocnění je také známé jako mnohočetný myelom. „Je to nádorové onemocnění z plazmatických buněk. Plazmatické buňky nám za normálních okolností produkují protilátky, pokud se organismus setká s něčím cizorodým. Třeba s bakteriemi nebo viry,“ vysvětluje Petr Kessler. Pokud se ale plazmatické buňky vymknou kontrole, tak může dojít k nádorovému onemocnění.
Zlomeniny způsobené běžným zatížením kosti mohou být jedním z příznaků
„Pacienti mají různé potíže, které mohou vyplývat z postižení kostí nádorem, kdy se kost stává křehčí. Nádor ji může nahlodat, takže se potom snadněji láme. To jsou tzv. patologické zlomeniny, kdy pacient například vezme lopatku uhlí a přitom si zlomí pažní kost,“ vysvětluje host.
I bolest zad může signalizovat mnohočetný myelom
„Samozřejmě naprostá většina lidí, které bolí záda, nemají mnohočetný myelom. Ale určitě platí, že pokud někoho bolí záda a ta bolest nereaguje na běžnou léčbu, trvá to už měsíc a půl, tak při nejmenším by se měl udělat rentgen páteře. A v případě, že to není objasněné, tak vyšetřit krev, případně moč“ říká Petr Kessler.
Agresivní mnohočetný myelom je nutné léčit ihned
Jinak by do několika týdnů pacientovi začaly selhávat ledviny nebo se lámat kosti. „Základem léčby je chemoterapie v kombinaci s glukokortikoidy a u lidí mladších 70 let, pokud to zdravotní stav dovoluje, je transplantace kmenových buněk,“ říká Petr Kessler. Zároveň ale existují i pacienti, které není nutné ihned léčit. Záleží na rychlosti bujení, a tak stačí pacienta sledovat a i po dobu mnoha let se nemusí rakovina naplno spustit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.