Zásobníky na krmivo pro lesní zvěř se postupně plní. Nechybí ani sušené bylinky

22. srpen 2024

I v mysliveckém roce platí rčení o zimě, která se zeptá, co jsi dělal v létě. A tak se skladovací prostory plní vším, co by mohlo zvěři ve zdraví přežít zimu. Seno už je na senících, přibyde ale i zelenina nebo kaštany.

„Seník je u cesty, aby to bylo příjezdné jak v létě, tak v zimě hlavně,“ ukazuje myslivec Petr Kolář na dřevěnou stavbu v honitbě Správy městských lesů Jihlava. „Je to velkoobjemový zásobník na slunném vzdušném místě, aby se tady dalo uskladnit jak objemové krmivo, tak zrno a dužnaté.“

Uvnitř stojí několik sudů, ve kterých je oves, kukuřice a sušený chléb a housky. „Seno máme uskladněné u zemědělce. Do těchhle zásobníků se seno naváží až před zimou,“ říká myslivec.

Kaštany a žaludy, které myslivci dostanou například od škol, ukládají do takzvaných krechtů. „V lese je vykopaný hrobeček zhruba třicet centimetrů do hloubky. Do něj vysypete deseticentimetrovou vrstvu kaštanů, přikryjete to větvemi a zahrnete hlínou, kterou jste vykopali,“ popisuje.

Myslivec Petr Kolář

Řepu nebo mrkev pak ukládají do sněžných jam nebo sklepů. Myslivci připravují i takzvanou letninu, což jsou sušené byliny jako třeba maliník, ostružiník nebo kopřivy. Mohou to být i měkké dřeviny.

Poslechněte si odbornici v reportáži Hobby magazínu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.