Vrch Cvilín nad Krnovem jsou vlastně dva kopce. Jeden z nich zdobí rozhledna

12. duben 2017
Česko – země neznámá

Jihovýchodně od centra Krnova se do výšky 441 metrů nad mořem tyčí kopec Cvilín. Na dohled od jesenických velikánů vypadá Cvilín spíš jako jejich malý bráška. Ovšem bráška s vynikající polohou. Strážil totiž strategickou obchodní cestu mezi Opavou a Krnovem. Zkrátka ideální místo pro pozorování.

Dnes, když už hlídat cestu nemá smysl, je Cvilín vyhledávaným turistickým cílem. I díky romantické kamenné rozhledně, která na něm stojí už 114 let.

Abychom byli geograficky přesní, Cvilín jsou vlastně kopce dva – Přední a Zadní. Na Předním kromě zmíněné rozhledy stojí vyhledávaný barokní poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné. Na Zadním najdete zase zříceninu hradu Cvilín, zvaného též Šelenburk a zbytky opevněného hradiska.

Pravé jméno kamenné rozhledny zná málokdo. Peníze na její stavbu poskytl kníže Lichtenstein. A proto po něm byla pojmenována. Ovšem jména donátorů upadají v zapomnění, a tak jí dnes lidé neřeknou jinak než Cvilínská.

Mezi lety 1901 až 1903 ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. Tehdy ovšem působila mnohem zdobněji než dnes. Dokonce z ní čněla malá věžička, do které se vešli dva lidé. Celkově se tak mohli pokochat pohledem z výšky ještě o pět metrů vyšší než dnes. Na konci druhé světové války byla Cvilínská rozhledna pozorovatelnou německého vojska, které se na vrcholku Cvilína opevnilo.

Poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně

Zájemce o výšlap na rozhlednu čeká zdolání 134 schodů. Odměnou je ale opravdu královský výhled z výšky 26 metrů. Od beskydské Lysé hory až po jesenický Praděd. Rozhledna je otevřená od června do září každý den od 10 do 17 hodin. V dubnu, květnu a říjnu se pak na rozhlednu dostanete jen o víkendu.

Spustit audio