Vladimír Burjánek: Strašidla

17. prosinec 2023

Jestli budeš ještě zlobit, nebo něco provedeš, zavoláme Žídka. To bylo důrazné varování, které platilo na všechny malé děti ve vesnici v době našeho dětství. Franta Žídek žil v polorozbořené chalupě na poloostrově Závodí mezi řekou a jejím náhonem. Dlouhé neupravené vousy, nedbalé oblečení svérázného chlapíka vzbuzovaly obavy. 

Ve chlívku měl kozla a projít po cestě kolem chalupy, znamenalo proběhnout rychle územím hrozného zápachu z kozího příbytku. Žídka se bály všechny malé děti a kde se objevil, utíkaly před ním. Měl neurčitý věk a pravděpodobně nikde nepracoval. Živil se příležitostnými pracemi. Uměl dobře sekat trávu a při senosečí jarní i pozdějších otavách ho využívali sedláci.

Čtěte také

V lukách , kam dorazil večer, klidně přespal a od rozednění už kosil trávu. Teprve později, když jsme povyrostli a opustil nás pocit strachu k Žídkovi, jsme poznali, že legendy kolem něho nebyly tak pravdivé a sloužil opravdu jen jako úspěšné strašidlo pro dětský svět Po jeho odchodu z tohoto světa příbuzní chalupu zbourali a dnes tam stojí pěkný domek.

Šel jsem nedávno kolem a na terase tatínek zrovna řešil kázeňsky malého školáka. Jestli to uděláš ještě jednou, tak žádný mobil a žádný počítač, rozumíš? To by se Franta Žídek divil, čím se děti dneska straší. Žádným Žídkem, čerty, vodníky, polednicemi či divoženkami, ale zákazem používat vymoženosti techniky.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Sliby chyby

    Když naše babička nemohla něco pochopit, obvykle po chvilce mudrování pronesla. Aby tomu prase rozumělo. Říkám si to také, kdykoliv se setkám s nepochopitelnými věcmi. 

  • Vladimír Burjánek: Lovení

    Ke každému pořádnému mysliveckému honu patří lovci, zvěř a honci, kteří nadhánějí střílejícím lovcům kořist Na podobném principu je postavena vědomostní televizní soutěž.

  • Vladimír Burjánek: Autobus

    Jezdím raději autobusem než vlakem. Dávám přednost čtyřem kolům před drnkáním pražců. Možná i proto, že je to zvyk.