Vicemiss, nebo vícemiss?

29. duben 2011

Dnes opět odpovídáme na dotazy posluchačů, dnes o tom, jaká je správná podoba a především výslovnost předpony vice- např. ve slově vicemiss.


V cizích slovech se často setkáváme s předponami, které svým významem navazují na antické dědictví, a vzhledem k tomu, že dnes málokdo ovládáme latinu či řečtinu, užíváme pak tyto předpony nevhodně či nesprávně. Také je třeba si uvědomit, že v dnešní době se k nám často slova s cizími předponami dostávají z angličtiny.

Jednou z těchto předpon je vice - např. ve slovech jako viceprezident, vicepremiér, nově i vicestarosta. V češtině můžeme slyšet nesprávnou výslovnost – více. Pak slyšíme viceprezident, vicepremiér nebo vícemiss. Původem latinská předpona má význam v zastoupení, z českých předpon by zde odpovídala předpona místo, např. místoprezident nebo místomiss. Jsou to slova sice značně neobvyklá, ale místokrál nebo místopředseda asi nikoho z nás nepřekvapí. V češtině nesprávně vyslovované dlouhé í by mohlo naznačovat i nesprávnou spojitost slov s číslovkou více a mohlo by vést i k nesprávnému chápání – víceprezident by pak přestavoval opravdu více než jen pouhý prezident. Slovo českého původu více je součástí složených slov jako např. vícečlenný, vícehlasý, vícekalorický apod.

Ale připomínali jsme také, že předpona vice se k nám dostává z angličtiny.

V současné češtině se uplatňuje i vliv angličtiny, v níž však je předpona vice vyslovována jako [vajs] a opět znamená v zastoupení, označuje tedy v dané hierarchii člověka číslo dvě ve shodě s latinou, při čemž význam druhý v pořadí zde vystupuje do popředí - vicemiss je druhá v pořadí, myslím, že se dokonce v soutěžích krásy hovoří o první a druhé vicemiss, tedy o dívce na druhém a třetím místě. Příležitostně se v publicistice můžeme setkat i počeštělou podobou vicemisska.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.