Růže damašská nebo růže damascénská?
Až uslyšíte téma dnešního jazykového koutku, nelekejte se, že jste si místo něj naladili pořad pro zahrádkáře. Bude sice řeč o damascénských růžích, ale zajímat nás budou prakticky výhradně z jazykového hlediska.
Hned v úvodu musím vyjádřit obdiv posluchači, z jehož podnětu dnešní jazykový koutek vyšel. Zcela příkladně si totiž všiml, že růže damascénská je z Damašku, což je hlavní město Sýrie. Potom srovnal cizí zeměpisný název Damašek s domácím zeměpisným jménem Mníšek a zjistil, že říkáme mníšecký region, a ne mníšenský nebo něco podobného. Zkrátka že máme stejně zakončené Damašek a Mníšek ale úplně rozdílně k nim máme damascénský a mníšecký. Což se našemu posluchači zcela správně jevilo jako nepravidelnost.
Mám pocit, že takovým věcem se ve škole často prostě řeklo „to je výjimka“. Je to i náš případ?
Aby to bylo ještě komplikovanější, slovníky k názvu Damašek uvádějí přídavné jméno damašský, takže ani ne damašecký, jak by se dalo čekat podle naší úvahy s Mníškem. Ale abychom věc jen nekomplikovali, pojďme ji pomalu rozplétat. Předně: je opravdu výhodné, když se můžeme spolehnout na systém jazyka v tom, že od stejně zakončených slov odvozujeme stejným způsobem. U domácích zeměpisných názvů to často v zásadě platí, ale u cizích musíme bohužel počítat s odchylkami. Takže ano, Mníšek – mníšecký je utvořeno pravidelně, od Damašku tvoříme odchylně.
Jak se tedy má vlastně správně říkat růžím, které jsou pojmenované podle Damašku?
Můžeme bez obav zůstat u zažitého růže damascénská. Latinský název pro růži damascénskou je [Roza damaskena] (psáno damascena), takže už možná tušíte, že přídavné jméno damascénský vychází právě z onoho latinského vzoru. Je to tedy výjimka vzhledem k systému tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných u domácích jmen, ale damascénská k cizímu jménu Damašek nevzniklo úplně nahodile.
Ještě jste zmiňoval jednu podobu podle slovníku – ta se nedá použít?
Ano, abych nezapomněl – nejen že podobu růže damašská, která by byla v souladu se slovníky, můžeme použít, je dokonce výrazně častější než růže damascénská. Tedy směle do toho. Pěstujme damašské i damascénské růže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zbraně na Ukrajinu jsou jen hromada železa. Potřebují vycvičený personál, říká plukovník Petráš
-
Kauza družstva Sumway: soud trestal jen za podvod s výstavbou seniorského domu Vojnice, padlo odvolání
-
Ve staré Karviné se dobře žilo, spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická
-
OVĚŘOVNA: Houbaření od léta jen s povolenkou? Pouze kreativní nesmysl, reagují Piráti