Větrný mlýn v Žijícím skanzenu je unikát. Stejný typ jinde v Česku funkční nenajdete
Pokud byste někdy zavítali do Žijícího skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem na severu Čech, uvidíte tam vedle krásné krajiny i zajímavou architekturu. Majitel areálu Zbyněk Vlk se může pochlubit mimo jiné větrným mlýnem, který je skutečnou raritou. V České republice totiž nikde jinde funkční mlýn tohoto typu nenajdete.
Zbyněk Vlk si důležité součásti větrného mlýna přivezl až ze severní Moravy, aby ho mohl v Jindřichovicích pod Smrkem znovu postavit.
Mlýn vybudoval majitel skanzenu z prostého důvodu, už ho totiž nebavilo mlít obilí ručně. „Protože tady přímo u nás neteče potok, padla volba na vítr,“ vysvětluje Zbyněk Vlk. A co bylo podle něj nejnáročnější? Zabránit tomu, aby vibrace z mlýna poškodily zdivo. „Proto je mlýn ze dvou na sobě nezávislých konstrukcí. Jedna sestává ze stěn a střechy, druhou tvoří podlaha a trámy, které drží turbínu.“
A jak to celé funguje? Do násypky se přidává obilí, které zařízení zvané korčák postupně odsypává do bubnu, tedy lubu. Tam se nacházejí dva mlýnské kameny, které mouku vyrábí. „Spodní zůstává na místě, tak se mu říká ležák. Horní se otáčí, říká se mu proto běhoun,“ vysvětluje Zbyněk Vlk. Poloha kamenů pak určuje, jakým způsobem se mouka namele.
Rozdílů mezi moukou z jindřichovického mlýna a moukou, kterou běžně koupíme v obchodě, je hned několik. Ve skanzenu mají jen mouku celozrnnou, protože starý mlýn nemá loupačku. Další rozdíl je v tom, že se jedná o mouku čerstvou. „Nejsou tam tedy přidané žádné látky, které zabraňují, aby se mouka kazila,“ říká Zbyněk Vlk. A zapomínat se prý nesmí také na blahodárnou energii mlýnských kamenů.
Pokud do skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem zavítáte, určitě si trochu té mouky namelte. Jaké pečivo může být chutnější než to, které si doma uděláte sami z čerstvé mouky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tuleja se vzdal nominace. ‚Žádný ministr nesmí být zatížen pochybnostmi,‘ napsal
-
ONLINE: Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média
-
Kdo může za smrt 11 dětí? ‚Šlo o naváděnou munici, tu Palestinci nemají,‘ shodují se experti
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO