Vesnička Tučín má termální koupaliště i mlýn s výhledem na Moravskou bránu
Asi tři kilometry východně od Přerova v Olomouckém kraji leží vesnička jménem Tučín. V jejím okolí se nacházejí sladkovodní vápence. Když se tu v minulosti těžily, měli místní lidé nejen možnost nahlédnout do podloží obce, ale i vybudovat několik zajímavých míst. Například ojedinělé termální koupaliště.
Místa, kde se vyskytují termální prameny, jsou vyhledávaná po celé Evropě. A tak se skoro nechce věřit tomu, že u nás existuje malé termální koupaliště, kde se lze vykoupat zadarmo a to dokonce už od května. Oním místem je Tučín na Přerovsku.
Geologie Přerovska je velice zajímavá. Minerální prameny zde v dávné minulosti vytvořily kupy sladkovodních vápenců – travertinů, které mají mocnost až několik desítek metrů. Když do tohoto kraje přišli první lidé, objevili pozoruhodná návrší, na kterých pramenila chutná minerálka, v mnoha případech navíc teplá. A tak se pravěký člověk na těchto místech usadil.
Pramen o teplotě 21 stupňů Celsia
Travertin se v Tučíně začal těžit už v 19. století. Nešlo sice o nic velkého, ale i tak se stal tento kámen symbolem obce. V blízkém okolí se mu říkávalo tučínský kámen či tučíňák. Těžilo se zde až do 80. let 20. století. Kámen se využíval nejen na obklady a dlažbu, ale i jako velmi levný stavební materiál. Dodnes je vidět na mnoha podezdívkách a stěnách domů i hospodářských stavení.
V roce 1935 prováděli těžaři v obci vrt, při kterém narazili na minerální pramen. Díky teplotě 21 stupňů Celsia byl využit v roce 1940 ke stavbě místního koupaliště v jámě jednoho z vytěžených lomů.
A koupaliště je tu dodnes. Protože nesplňuje moderní podmínky pro oficiální provozování, je možné se zde koupat zdarma a na vlastní nebezpečí. Stále ho však napájí minerální voda z pramene prýštícího z vrtu.
Ten zaplnil nedaleko koupaliště i další z vytěžených lomů, ve kterém vzniklo mělké jezírko s bohatým biotopem pro vodní rostliny, hmyz a živočichy. Na okraji tohoto lomu je také možné si zblízka prohlédnout strukturu surového travertinu. Je znát jeho porézní složení, které dává nažloutlému kameni zdání lehkosti.
S tučňákem za poznáním
Není to však jen lom a travertin, co do Tučína láká turisty. Kromě jiného zde vybudovali naučnou stezku nazvanou S tučňákem za poznáním, která provede návštěvníky společně s maskotem v podobě tučňáka obcí. S dětmi ze školek je možné tuto stezku projet i speciálním vláčkem – Tučolínem.
Stezka vede kolem nejvýznamnějších památek vesnice, třeba sochy sv. Izidora z roku 1749, kterou vesnici věnovala hraběnka Emerencie z Minkwitzburku. Světec je zpodobněn ve starohanáckém kroji z doby Marie Terezie, což je naprostý unikát.
Kolem dalších soch a památek se nakonec turisté dostanou na náhorní plošinu nad obcí, kousek od zmíněných lomů. Zde stával od roku 1743 větrný mlýn německého typu, který v roce 1910 zničila větrná smršť. Místní si toto místo chtěli připomenout, proto zde vznikla nízká vyhlídka právě v podobě větrného mlýna, ze které je krásný výhled na Přerov a Moravskou bránu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přelomový rozsudek. Ústavní soud rozhodl o konci povinných kastrací při úřední změně pohlaví
-
Bílé límečky nepůjdou do vězení, ‚vykoupí se‘. Novelu trestního zákoníku kritizují odborníci i resorty
-
Strach z ‚něčeho horšího‘. Vřava na Kolumbijské univerzitě a co bude dál s podporou Palestinců
-
Sinolog: Cílů návštěvy Si Ťin-pchinga je několik a liší se země od země. Bude chtít zlepšit obraz Číny