V zahradnictví Vejtasa v Jaroměřicích nad Rokytnou nakupovali skalničky i bratři Čapkové
Zahradnictví v Jaroměřicích nad Rokytnou založil v roce 1901 Antonín Vejtasa. Funguje dodnes pod stejným jménem. Už za první republiky bylo vyhlášené a skalničky v něm nakupoval i Karel Čapek se svým bratrem Josefem.
„Založil to můj pradědeček. Nejdřív začal pěstovat zeleninu. Osud ho potom za první světové války zavál do Karpat,“ vypráví současný majitel zahradnictví Vladislav Vejtasa. Tehdy v Karpatech poznal jeho pradědeček krásu horských rostlin, a mnohé z nich poslal domů. Jeho potomek s úsměvem dodává, že tehdy to ještě bylo možné. Antonín Vejtasa také jako první pojmenoval tehdejší alpinky skalničkami, a pereny trvalkami. Po návratu Antonína z války začal rozkvět jaroměřického zahradnictví. Objednávky přicházely i od známých osobností. Mezi nimi například od Karla a Josefa Čapkových, které do Jaroměřic přivedl básník Otokar Březina.
Láska k zahradě, ale i pracovitost a podnikavost se u Vejtasů přenáší z generace na generaci. Vladislav Vejtasa zná ve svém království každou rostlinku, a často k nim i promlouvá. „Když dělají nějakou neplechu, tak dostanou vyčiněno. Ve většině případů se ta kytka opravdu začne snažit,“ říká.
Zahrada je u Vejtasů opravdu rozlehlá. Za prodejní částí jsou další záhony, ale například i jezírko, nádrže pro vodní rostliny, přírodní louka nebo levandulárium. S úctou potomci zachovávají i pozůstatky původních skleníků. „V dálce vidíme zeď, velmi dobře situovanou. Je to orientované na jih, sluníčko se tam opíralo celý den,“ ukazuje Vladislav Vejtasa. Do skleníků byl za dob pradědečka zavedený i telefon, kterým budil pomocníky, aby zalévali.
Zásoby vody na zalévání zakladateli zahradnictví zajišťovalo čerpadlo napojené na vysoký větrník. I jeho pozůstatky dodnes v zahradě stojí.
Poslechněte si reportáž Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
