V přírodě přibývá bobrů. Škody na Vysočině ale nejsou velké

Lidé mohou kolem řek a potoků na Vysočině vidět více ohryzaných a pokácených stromů. Na Vysočině se totiž ve větší míře vyskytují bobři. Odborníci doporučují popadané stromy neodklízet. Velký hlodavec totiž momentálně nemá jiný zdroj potravy a kácel by tak zbytečně další stromy.

Balinka

„Tady jsme mezi tou starou silnicí na Brno a dálnicí. Pro člověka je to taková opuštěná lokalita a myslím, že i proto mu vyhovuje.“ S Martinou Kratochvílovou z krajského odboru životního prostředí procházíme bobří teritorium na řece Balince u Měřína.

Že tu bobr opravdu žije a daří se mu, můžeme vidět prakticky na každém kroku. „Tady vidíte ten východ pod dřeviny, tohle jsou hodně neznatelný kousky stop.“

Nejen stopy, ale i vstupy do nor se dají kolem řeky nalézt. A když člověk dojde až do samého srdce balinské džungle, najde dokonce i bobří hrad, který obývá celá rodinka. „Tady už se dostáváme do jádra jeho území. To už je opravdu taková džungle.“

Ohryzané stromy

Že jsem skutečně v jádru bobří říše, potvrzují také pokácené a ohryzané staré vrby. „Támhle je vrba, vidíte, jak on je schopný i tlusté dřevo ohryzat. A vidíte, že padla mimo tok, takže je spíše potravní nabídkou a využívá ji v několika kusech té délky.“

Jenže právě takovéto stromy lidé občas odstraňují a nutí bobra kácet další. Ten totiž až do jara nemá jiný zdroj potravy, upozorňuje Martina Kratochvílová: „Je dobré vždycky čekat s tím odstraněním až do doby, kdy on má už má to bylinné patro. Ted jsou jeho jedinou potravinou právě dřeviny.“

Bobří řeka

A hojnost dřevin je rovněž jedním z důvodů, proč si bobři řeku Balinku tak oblíbili a daří se jim. Podle údajů ministerstva životního prostředí se ale bobr úspěšně množí i na dalších místech a jeho populace na našem území narůstá.

„Populace bobra se v Česku nadále rozrůstá, v současnosti jde přibližně o 10 tisíc jedinců,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Stát se navíc snaží podpořit soužití bobra s lidmi pomocí kompenzací.

Na Vysočině jsou ale bobří škody minimální. Třeba za poslední rok kraj administroval pouze dvě žádosti. Vyplaceno na nich bylo celkově asi 10 tisíc korun.