V Kosově na jihovýchodním okraji Jihlavy chtějí znovu těžit kámen. Místní obyvatelé jsou proti

Ticho, které se rozprostírá kolem opuštěného lomu za Jihlavou, by měl v blízké budoucnosti opět vystřídat hluk těžkých strojů. Společnost Českomoravský štěrk totiž v kosovském lomu plánuje obnovit po dvaceti letech těžbu.

Část vytěženého kamene pak hodlá dopravovat z lomu přes malou vesnici Kosov, která je místní částí Jihlavy. Obyvatelům obce se záměr společnosti nezamlouvá.

Těžbu nechceme…

„Vydali jsem stanovisko, že tu těžbu nechceme, že jsme zásadně proti, že by to ovlivnilo náš život,“ představuje postoj obyvatel Kosova předsedkyně osadního výboru Šárka Královská. Lidem se prý nelíbí hlavně plánovaný přesun vytěženého kamene nákladními automobily přes jejich vesnici.

Jihlava - Kosov|foto:Patrik Salát,Český rozhlas

„Nehledě na to, že to vede středem vesnice, kolem historické kapličky. Přes cestu máme dětské hřiště. Je tam dětské centrum, druhé malé hřiště, nejsou tady chodníky, nehledě na to, že ta komunikace není přizpůsobená na takovou tonáž.“

Povolení od úřadů

Společnost Českomoravský štěrk, která má na těžbu povolení od Českého báňského úřadu, ale tvrdí, že po silnici poputuje pouze 25 procent z celkové těžby a zbytek bude dopravován po nedaleké železnici.

Od záměru ale ustoupit nehodlá, potvrzuje mluvčí společnosti Marek Tláskal: „Obavy místních obyvatel samozřejmě chápeme a vnímáme, proto jsme se nabídli, že se chceme podílet na opravách místních komunikací, že řidiči budou při průjezdu dodržovat stanovenou rychlost 30 km za hodinu.“

Doprava kamene

Marek Tláskal současně vysvětluje, že dopravě přes vesnici se nelze vyhnout kvůli zásobování místního trhu. Obcí by tak měly projíždět ve všední dny asi dvě nákladní auta za hodinu. „Pokud bychom dopravovali sto procent pouze po železnici, bylo by to pouze přesunutí problému jinam. Pro zásobování místního trhu se nákladní dopravě nelze zcela vyhnout.“

Podle společnosti je obnova těžby nutná kvůli uspokojení velké poptávky po kamenivu a v Kosovském lomu je podle odhadů zásoba asi na 14 let.

14 let…

Pro místní obyvatelé je délka plánované těžby další významný problém. „My si nedokážeme představit, že by se na 14 let tímhle způsobem ovlivnil život,“ kroutí hlavou Lukáš Sáblík, který se do vesnice před několika lety přistěhoval.

Podpořit obyvatele Kosova se v tomto ohledu rozhodla také rada statutárního města Jihlava. Podle radního Libora Kuchyni (STAN), který má na starosti komunikaci s osadními výbory, chce město se společností Českomoravský štěrk vyjednat kompromis v oblasti dopravy. „Stojíme za těmi požadavky městské části Kosov a budeme konat takové kroky, abychom ty požadavky v mezích samozřejmě, co nám dovolují vyhlášky a zákony, abychom se toho drželi.“

Podle radního totiž obyvatelé Kosova nejsou proti samotné těžbě. Řešením, které by předešlo případným sporům, by tak bylo přesunout alespoň 95 procent dopravy vytěženého kamene na blízkou železnici.