V jihlavské nemocnici otáčejí miminka v matčině břiše, aby se mohla narodit přirozeně

6. říjen 2015
Dobré odpoledne
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03412104.jpeg

Každé čtvrté miminko se v České republice narodí císařským řezem. „Důvodů je víc, ale v Itálii mají třeba 40 procent sekcí, v Řecku ještě víc. A my touhle metodou zevními obraty chceme umožnit ženě, aby rodila přirozeně,“ vysvětluje primář gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Aleš Roztočil, který se metodu otáčení naučil asi před dvaceti lety ve Švédsku.

Koncem léta začali metodu provozovat i v jihlavské nemocnici. Jsou zatím jediným pracovištěm na Vysočině a očekávají, že za nimi budou jezdit pacientky i jiných koutů kraje.

Miminko udělá kotrmelec

Pokud je dítě v děloze otočeno tzv. koncem pánevním, tedy nožičkami dolů, mohou ho porodníci otočit. Rodička dostane infuzi s látkou, která uvolní svalstvo, lehne si a porodník chytí dítě za zadeček.

Aleš Roztočil, gynekolog

„Jednu – pravou ruku – dáme na zadeček dítěte a nejdřív zatlačíme nahoru. Potom položíme levou na hlavičku a posuneme ji dolů k pánevnímu vchodu,“ vysvětluje primář. Celý manévr trvá přibližně dvě minuty. „Když se nepovede do dvou minut, nepůjde to vůbec. Není to nic příjemného, ale podle výrazu rodiček to není nic příliš bolestivého,“ popisuje Aleš Roztočil.

Přibližně poloviční úspěšnost

U prvorodiček se podaří lékařům otočit dítě v břiše matky v 40 procentech případů. U žen, které již rodily a jejichž děloha neobepíná dítě tak pevně je úspěšnost ještě vyšší – kolem 60 procent.Obrat se provádí mezi 36. a 38. týdnem těhotenství. Neprovádí se u žen s hmotností větší než 100 kg, s císařským řezem v anamnéze, s nedostatkem plodové vody a s ohroženým plodem.

autor: Petra Emmerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.