V Hněvkovicích vznikla nová plavební komora. Padla tak poslední překážka na Vltavě

Letos 20. května se poprvé otevřela vrata plavební komory na jezu ve Hněvkovicích, díky které se nyní dostanou menší lodě z Českých Budějovic až do Prahy. Současné splavnění Vltavy je vlastně jen návratem k něčemu, co už dříve fungovalo.

„Do 50. let minulého století se ještě lodě a vory z Budějovic do Prahy nerušeně plavily, ale pak se začaly budovat přehrady Slapy a Orlík. Plánovaná lodní zdvihadla nevznikla a až teď se vracíme zpátky na vodní cesty. U jezů a přehrad se objevily plavební komory a plavba se tak vrací k tradici, která tu byla vlastně od středověku,“ připomíná Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest České republiky.

Proplutí komoru trvá 10 až 15 minut

Plavební komora v Hněvkovicích je poslední, která propojuje jihočeskou Vltavu s nádrží Orlík. Spolu s ní se otevřelo 33 kilometrů nové vodní cesty.

Plavební komora v Hněvkovicích je poslední, která propojuje jihočeskou Vltavu s nádrží Orlík|foto: Hana Zajíčková

„Plavební komora je vlastně taková železobetonová vana. Loď zapluje do žlabu, který má na obou stranách ocelová vrata. Když přijíždí loď po proudu, horní vrata jsou otevřená a dolní vrata zavřená. Jakmile loď vjede dovnitř, horní vrata se také zavřou a komora se začne vyprazdňovat,“ popisuje Jan Bukovský.

Ve chvíli, kdy se plavidlo dostane na spodní hladinu řeky, otevřou se dolní vrata a loď může z komory bezpečně vyplout. A funguje to samozřejmě i naopak. Motorové lodě mohou plout proti proudu, kdy se naopak voda v komoře napustí a vynese loď na úroveň horní hladiny.

Vše řídí obsluha plavební komory na velíně. „Všechno ovládáme přes počítač. Máme tady čtyři nejdůležitější tlačítka - proplavení nahoru, proplavení dolů a technická nahoru a dolů,“ popisuje Libor Bezpalec, jeden z techniků, kteří se o hladký průjezd lodí plavební komorou starají.

Samotné proplutí komorou podle něj zabere deset až patnáct minut. „Spíš záleží na tom, jak rychle se loď uváže v komoře. Samotné proplavení je pak poměrně rychlé, rozdíl hladin je asi dva a půl metru,“ dodává Libor Bezpalec.

Společně s vodní cestou se nestavěly jen plavební komory, ale také přístavy a přístaviště. Důležitá byla podle Jana Bukovského podpora obcí. „Teď uvidíme, jak to uchopí i podnikatelé. Podle zkušeností z Baťova kanálu si myslím, že vodní cesta vytvoří první krok a pak se velice rychle objeví podnikatelé, kteří najdou prostor pro svůj byznys. Sledujeme, že podpora narůstá a starostové a místní samosprávy vidí, že to je příležitost přinést něco nového do měst a vesnic,“ dodává.