V Evropském parlamentu proběhla diskuze o romské problematice

11. listopad 2017

Evropská unie a jednotlivé státy musejí efektivně zakročit proti strukturální diskriminaci, které čelí 12 miliónů Romů žijících v evropském společenství. Europoslanci apelují na občany, aby respektovali základní lidská práva Romů, zaručili jim důstojné podmínky. „Nežádáme o nic víc, ani o nic méně pro Romy jako pro většinovou společnost“ – to se uvádí v usnesení Evropského parlamentu zaměřeného na boj s protiromským smýšlením.

I přesto, že mnohé evropské země přijaly legislativní opatření zabraňující diskriminaci Romů, společnost se stále dělí na rovné - a na ty méně rovné. Diskriminace je pro Romy každodenním chlebem už po staletí a nic nenaznačuje tomu, že by se situace zlepšovala. Hovoří europoslankyně Anna Záborská:

„Jsou to právě obrazy ze života v extrémní chudobě, které živí předsudky o Romech, nedůvěru a pocit nadřazenosti příslušníků většiny. Chudoba je dědičná. Dítě, které se narodí v podmínkách skutečné chudoby má statisticky jen malou šanci získat kvalitní vzdělání a dobře placenou práci.“

Podle průzkumu o menšinách a diskriminaci z minulého roku, až 80% Romů žije pod prahem chudoby. Polovina dětí a mládeže ve věku 6 až 24 let nechodí do školy a 63% mladých ve věku 16 až 24 let nepracuje ani nestuduje. Pokračuje europoslankyně Michaela Šojdrová:

„Mohu potvrdit, že některé malé romské děti jsou diskriminované, ale bohužel svými vlastními rodiči, kteří je nevodí do mateřské školy, ani do základní školy. Neříkám, že všechny, protože znám mnoho rodin, kde se situace mění. Ale pokud se více jak 50% romských dětí nepřipravuje na základní školu, pak v ní také neuspěje a předčasně ukončí docházku.“

Kandidát do Evropského parlamentu KDU-ČSL, Michaela Šojdrová

Parlament rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že většina běžných programů Evropské unie, včetně programů financovaných ze strukturálních fondů, zůstává mimo dosah nejvíce znevýhodněných osob, hlavně Romů. To je názor i europoslance Vladimíra Maňka:

„Často se tyto peníze používaly hlavně na bydlení a podobné věci. Protože každý potřebuje bydlet, aby mohl nějakým způsobem žít. Tyto peníze by se ale měly především použít na opravdovou pomoc, abychom tyto lidi naučili, že ve společnosti za nimi bude něco, co jim pomůže získat zaměstnání, tzn. vzdělání a učební obory. To je důležitá věc. V minulosti se bohužel tyto věci dost zanedbávaly.“

Stínovým zpravodajcem usnesení byl i europoslanec Branislav Škripek. Jak říká, i když schválená zpráva obsahuje potřebné výzvy na zastavení protiromských nálad, na změnu ve společnosti to nestačí a je třeba pokračovat. Více aktivní musí být i samotní Romové:

„U nás na Slovensku máme dobré příklady. Když Romové vzali svůj osud do vlastních rukou, ukázali velkou schopnost začít pomáhat sobě, slabším, chudším, a stali se lidmi naděje. A to nejen v rámci romské komunity, ale i pro ostatní.“

Na Slovensku žije zhruba půl miliónu Romů, což představuje asi 10% celkové populace. Podle prezidenta Andreje Kisky je zjevné, že s řešení romské problematiky má Slovensko problém:

„Romská problematika a její řešení nahrává extrémistům.“

Zmocněnec vlády pro romské komunity Ábel Ravasz tvrdí, že každý z nás v sobě má potenciál změnit věci k lepšímu:

Skupina dětí v romské osadě Rudňany

„Často, když přemýšlíme o Romech, naskakují negativní obrazy a stereotypy. Je potřeba poukázat na to, že Romové mohou být i přínosem pro naši vlast, ne jenom hrozbou a problémem.“

Na Slovensku je mnoho pozitivních příkladů spolupráce s Romy. V obci Sveržov v okrese Bardějov funguje již osmým rokem komunitní centrum, ve kterém děti z místní komunity mají možnost smysluplně trávit čas a naučit se různým dovednostem. Pokračuje patronka centra, Jaroslava Krukárová:

„Moje spolupráce s Romy je založena na vztahu. Potřebuji si u nich získat důvěru, potom se mi pracuje dobře. Respektují mě, dají si poradit.“

autor: mst
Spustit audio